Za knihu v rámci #spoluprace bych chtěla poděkovat nakladatelství Moje romantika.
Já mám jen jednu otázku! Co to sakra bylo?! Nechceš mi to, @katycooperauthor, vysvětlit? Na takovou emoční jízdu jsem nebyla připravená. Předem zdůrazňuji, že recenzi píšu až po hodně velkém vychladnutí.
Miluju, miluju, miluju knihy od Katy, ale u téhle jsem se vyhla hodnocení, protože já sakra nevím, jak ji hodnotit. Na jednu stranu tu knihu a příběh miluju a na druhou bych ji nejradši postavila na obětní oltář a nechala zmizet z povrchu zemského.
S radostí vám vysvětlím proč!
Katy píše stylem, že se od knihy nemůžu odtrhnout. Nejednou jsem obětovala svůj spánek jen proto, abych dočetla její knihy. Na Vražedného syna jsem čekala dost netrpělivě (i když 2. díl zůstává favoritem ).
Hned jak jsem se k němu dostala, příběh jsem hltala… dokud nepřišlo ALE! A to ale mělo jméno Emily.
Představte si to nejhorší chování hrdinky, kterou nenávidíte, a přidejte k tomu dvakrát větší vztek! Ano, ano — takhle jsem se nevztekala ani u Její duše napospas, kde jsem hlavní hrdinku vážně nedávala.
Nejdřív Emily chcete milovat a chvilkami si myslíte, že to bude lepší… ale omyl — vy ji začnete čím dál víc nenávidět!
Vážně jsem si myslela, že kvůli ní nedokážu knihu dočíst, ale potřebovala jsem vědět, jak to dopadne, a jestli vymažu autorku ze svého seznamu oblíbených autorek.
Díky bohu knihu zakončila stylem, že na tom seznamu ještě pobude.
Co se týče Dylana, k němu mám pár výtek, ale svým způsobem jsem jeho chování dokázala pochopit. Jelikož jsem si ve vztahu prošla podobnými věcmi, chápu, proč se Emily zastával.
Upřímně, konec byl takový, že si nejsem jistá, jestli je to poslední díl série, nebo to bude pokračovat. Pokud ano, tak doufám, že na tom Katy už pracuje.
Měl jsem všechno. Milující rodiče, kamarádku Sabrinu, která pracuje v mém oblíbeném baru a k tomu skvělou práci. Myslel jsem si, že mi v životě nic nechybí. Potom jsem ale potkal ji. Emily. Krásnou dívku s laníma očima a smutným... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
Stefanija také napsal
