Volba života a smrti

recenze

Zůstaň se mnou (2014) 4 z 5

/ ilosek

Tato knížka už u nás jednou vyšla pod názvem - Jestli zůstanu, který je více vystihující. Filmová obálka je nádherná a už na pohled dojemná. Samotný děj je krásný, milý a zároveň i smutný, avšak ne tak, jak bychom si přáli.

Mia s rodinou jedou na výlet, ale kvůli sněhu se stane smrtící srážka dvou aut. Její rodina ji opustila a ona sama je v kritickém stavu. Ale je jen na ní, jestli se rozhodne zůstat, nebo odejít do nebe za ostatními. A my můžeme být po celou dobu jejího rozhodování.

Zůstaň se mnou, jsem měla přečtený za jeden den, protože je to tenoučká a čtivá knížka. Nemusíte nad ní moc přemýšlet a jen čtete dál a dál, dokud nedorazíte na konec. Trochu mě mrzelo, že jsem si z knihy moc nevzala. Až na dva krásné úryvky kniha není propracovaná do hloubky a nezanechá v člověku hluboký dojem.

„Ale to chci já, a chápu, že ty můžeš chtít něco jiného. A tak jsem ti chtěl říct, že jestli chceš odejít, rozumím ti. Jestli nás musíš opustit, je to v pořádku. Jestli chceš přestat bojovat, přestaň.“

Konec je dost diskutabilní, protože je nejasný, jestli se probudila nebo ne. Někdo tvrdí že jo, někdo že ne, ale to si asi budeme muset počkat na další díl. To je další věc, která mě naštvala. Čekala jsem jednohubku, kterou po přečtení budu moct dát do poličky a nebudu muset čekat na další díl, jenže v dnešní době je moderní knihy natahovat a jen málokdy se setkáme s jednorázovou knížkou.

Ale i přes tyhle dost výrazný zápory je kniha hrozně milá. Svoji zamilovaností a naivitou mladých lidí pohladí po srdci a zahřeje. Ve chvílích čtení máte pocit, že sami jste milování a váš osudový muž se každou chvíli objeví ve dveřích. Bohužel každý sen jednou končí.

Kniha je napsaná z pohledu což mi vyhovovalo, ale zajímavostí je, že autorka do děje zapasovala spoustu vzpomínek, díky čemuž poznáváme i Miinu rodinu a přátelé. A díky těmto vzpomínkám se společně s Miou rozhodujeme, zda se probudí z kómatu a bude dál žít jako sirotek.

Jsem mrtvá?
Musím se sama sebe zeptat.
Jsem mrtvá?

Mia je sedmnáctiletá violoncellistka, která se na svůj věk chová dost rozumně. Přemýšlí nad budoucností, pomáhá rodině a je vážná jako její oblíbená hudba. Naproti tomu Adam je společenský, hraje ve skupině a má rád pořádné party. Zdá se, že ti dva nemají nic společného, ale spojuje je hudba. Tenhle páreček jsem měla dost v oblibě, protože díky vzpomínkám poznáváme celý jejich vztah od počátků do konce a po celou dobu jsem měla pocit, že Adam Miu doopravdy miluje. Bylo to znát z každého gesta, což bylo hrozně sladký.

Zklamala mě ještě jedna věc – smutné téma, které mělo knihu doprovázet. Mia, která je duch a musí se rozhodnout, jestli se vrátit do života bez rodičů a sourozence. Zní to jako smutný příběh, u kterého si popláčete, ale není to pravdou. Možná kdyby to autorka jinak podala, ale takhle to byl spíš příběh o lásce.

Slyším, jak lidé říkají slovo sirotek, a uvědomuji si, že mluví o mně.

Přesto ale knihu hodnotím kladně, protože mě pohladila na duši a díky této knize si uvědomíte, že pravá láska existuje. Brzy vstoupí do kin i film, na který se těším a rozhodně se na něj podívám. Jsem zvědavá, co režiséři vymysleli.