Volání vlaštovek

recenze

„Tajní agenti si musejí držet odstup, soustředit se na svůj úkol, nenechat se zviklat jakýmikoli pocity a nikdy nesmí ztratit z očí svůj hlavní cíl - sloužit zemi a vyhrát válku.“

Kniha Za časů odvahy se odehrává ve dvou časových linií, což naprosto miluji.
Střídají se nám kapitoly z minulosti a současnosti a zároveň cestujeme zeměmi jako Anglie, Francie a Německo.

V roce 1944 prožíváme životní osudy Vivienne Hamiltonové, jejíž krycí jméno je vrabčák. Byla Vivi zrádkyně vlastní země, nebo není vše takové, jak se zdá? Pomohla uprchnout nacistovi Marcusovi, jak se vypráví?

Odpověď na tyto otázky se dnes snaží najít Sophie, Vivienina praneteř, se kterou se též život rozhodně nemazlil, a která si myslí, že odhalit Vivienino tajemství jí pomůže srovnat vlastní život a posunout se někam dál.

Samozřejmě obě časové linie jsou naplněné láskou, ale i zradou a smutkem. Obě hlavní hrdinky jsou neskutečně silné a velké ženy.

Celkově všechny postavy jsou vykresleny tak realisticky, že opravdu věříte, že za války někde někdo takový žil, nechával si říkat jestřáb a snažil se pomoci ukončit nesmyslnou válku.

Rozhodně se zamyslíte nad válečnými hrdiny a pocítíte smutek nad všemi, kteří obětovali vlastní životy pro vyšší dobro. Řekněme si to narovinu, kdo z nás by něco takového dokázal? Vzdát se rodiny, pověsti, lásky… zkrátka úplně všeho?

Ke konci knihy budete zcela jistě potřebovat kapesníčky, tak si je připravte. Zda půjde o slzy štěstí nebo smutku, neprozradím.
Každopádně autorka ve vás umí vyvolat řadu velkých emocí a asi budu ještě dlouhou dobu myslet na Vivi a Marcuse, na Sophie a Alexe…

„A zvláštní je, že když lidé mluví o truchlení, mluví o něm jako by to byla nějaká nemoc, jako bys měl chřipku a jednoho dne, pokud počkáš dost dlouho, se budeš cítit líp.“

Komentáře (0)