Vlasta Dušková - Kavky nad městem

recenze

Na podzim loňského roku vydalo nakladatelství Knižní klub velmi zajímavé literární dílo, které si i přes svou prvotní nenápadnost postupně získává srdce čtenářů a nutno říct, že zaslouženě. Řeč je o románu Kavky nad městem od spisovatelky Vlasty Duškové, který popisuje předválečné a poválečné období v česko-německých rodinách, a to z pohledu hned několika hlavních postav.

Spisovatelka a básnířka Vlasta Dušková je jihočeská autorka žijící v Českém Krumlově, která má za sebou již několik vydaných knih. Většinou se však jednalo hlavně o antologie povídek, což je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč nemohlo autorčino jméno zatím příliš vejít ve známost. Osobně si však myslím a pevně v to doufám, že díky románu Kavky nad městem, se tato situace časem změní.

Jelikož je jihočeské prostředí autorce blízké, tak je logické, že do něj zasadila i svůj nejnovější román. Díky tomu se zde setkáváme s nádhernými popisy krajiny, které dotváří celkovou atmosféru knihy. Citlivý způsob vyprávění je však typický pro celou knihu. V podstatě se zde nesetkáte s místem, které vás bude nudit. Ba právě naopak. Čím víc budete příběh číst, tím víc vás bude pohlcovat do sebe.

Hlavních postav je tu hned několik a každé je věnována určitá část knihy. Začátek románu je věnován Němce Grétě, jenž se nešťastně zamilovala do německého mladíka a která se pak celý svůj život trápila jeho neopětovanou láskou. Z tohoto trápení se snažila vymanit dobrovolným, ale ve výsledku celkem nešťastným, sňatkem s Čechem Jáchymem, který ji sice miloval takovou, jaká byla, ale bohužel mu Gréta nebyla schopná jeho lásku dostatečně opětovat. Nespokojenost ve vztahu si vybíjela na svých dětech, kterým nedokázala projevit dostatek mateřské lásky, což je značně poznamenalo v jejich osobních životech a vztazích.

Gréta měla celkem 5 dětí, z nichž dvěma, Norbertovi a jeho sestře Heleně, je věnována také jistá část příběhu. O Norbertovi by se dalo dokonce říct, že je jakýmsi průvodcem či pojítkem celé knihy. Jeho postava určitým způsobem zasahuje do každé části příběhu a dává mu jakýsi jednotící prvek. Díky tomu jej poprvé poznáváme jako právě narozené miminko a později také jako dospívajícího mladíka a dospělého muže, jenž má svou vlastní rodinu. Je to také právě Norbert, komu je odhaleno i tajemství jeho strýce a rodilého Němce Fredyho, jenž k němu doputuje spletitou cestou až mnoho let po skončení druhé světové války.

Celkově lze Kavky nad městem popsat jako příjemný a velmi zajímavý román, ve kterém je obsaženo mnoho životních pravd, které čtenáře přimějí k zamyšlení. Tyto myšlenky se však z románu dozvídáme naprosto nenuceně a přirozeně, takže působí velmi blahodárně na lidskou mysl a duši.

Tento román jsem si chtěla přečíst hlavně proto, abych se dozvěděla více o spletitých česko-německých vztazích. Přece jen i tyto vztahy jsou součástí naší historie a utvářeli naše myšlení. Kavky nad městem vám proto nabídnou určitou představu, díky které si dokážete učinit alespoň nějaké povědomí, ale samozřejmě vám nemohou osvětlit celou komplikovanou problematiku a domnívám se, že si to ani za cíl nekladou. Přináší nám však další vhled, díky kterému si můžeme spojit některé věci dohromady a které nám také ukážou, že ne všichni Němci byli za války ti zlí a naopak, že ne všichni Češi byli po válce ti dobří. A tento fakt je dobré mít stále na paměti.

Ukázka:

Od Norbertova návratu z Reichu uběhlo jen pár měsíců a než si stačil vylízat rány, Weberovic krásný dům nad řekou obsadili cizí lidé. Rozvalovali se v babiččiných postelích, jedli z jejích svátečních talířů a šlapali po naleštěných dřevěných podlahách špinavými botami, bez špetky soucitu a pochopení. Možná, pomyslel si s lítostivou ironií, že mít opravdové štěstí vypadá vždycky jinak, jelikož každý osud má bezpochyby své vlastní koleje.
Další a další změny poválečných let měly pramálo společného s vyprávěním dědy Webera, skromného živnostníka. Babiččina i Fredyho smrt zlomila zbytek jeho vůle i odhodlání. Sešlý a rezignovaný, s hlavou neustále skloněnou k zemi, jako jediný vypadal, že nucený odsun vítá a že horší než posledních pět let to mít nikde nebude. Spolu s ním odešly obě tety i s dětmi. Norbertovi připadla role nejsmutnější. Na poslední chvíli, s vypůjčeným náklaďákem, odvážel i celou rodinu sestry Anemarie.

Komentáře (0)