Vlajka potřísněná krví

recenze

Kellen za svůj život prožil mnoho věcí. Poslední bitva a pomyšlení, že mohl ztratit svého obchodního partnera, ho vyčerpaly. Ale čas na oddech rozhodně nemá. Omylem totiž potřísnil daromanskou vlajku svou krví, což je velmi závažný zločin a strážcům nezbývá nic jiného, než ho za takovou opovážlivost zatknout.

Vypadá to, že po všech těch bitvách Kellen prohrál kvůli jediné kapce krve. Ale nic není ztraceno. Zatímco čeká ve vězení na to, až bude královnou odsouzen k smrti, mu spoluvězeň poradí, jak přežít. Pokud zabije královnou, bude volný. Jenže kde má Kellen najít sílu na to, aby zabil jedenáctiletou dívku, která je navíc mnohem chytřejší, než by kdokoli čekal? Přeci jen už je zvyklá na neustálou hrozbu smrti, která se může objevit odkudkoli.

Jako obvykle je příběh vyprávěn z Kellenova pohledu. Všechny díly byly ohledně Kellenových pocitů a myšlenek opravdu detailní, ale ten předchozí šel mnohem víc do hloubky a jsem opravdu ráda, že v tom autor pokračoval i v tomto díle. Čtení Královnovraha je skoro stejné, jako kdybych si četla v Kellenově mysli.

A stejný je i styl psaní. Předchozí čtyři díly se četly jedna báseň a v tomto případě tomu není jinak. Navíc jsou tu opět docela krátké kapitoly, které na čtivosti ještě přidávají. Takže v momentě, kdy člověk začne jednou číst, je dost těžké přestat.

Jeden by řekl, že se Kellen ocitl v nebezpečí tolikrát, že jeho neustálé bitvy o život už začnou být nudné. Ale tak to v žádném případě není. Sebastien de Castell je autor, který má neskutečně velkou představivost. Takže i když by se dalo říct, že ten nejzákladnější vzorec se objevuje ve všech jeho knihách, příběh je pokaždé jiný.

Především je neskutečně promyšlený a napínavý. Vždycky se stane, to co by nikdo nečekal. A ačkoli všechny knihy mohou na první pohled vypadat skutečně jako nekonečné vyprávění o Kellenově přežití, tak se autor s každou knihou posouvá v tom hlavním příběhu někam dál. Jen to nedává tak najevo a díky tomu, že se vždy, když Kellen najde nějakou odpověď, objeví další hromada otázek, to v tom nenápadně zaniká, což podle mě dělá příběh ještě zajímavějším.

I tentokrát se v knize objevilo mnoho starých známých postav, ale zároveň i mnoho nových. Ale nezávisle na tom, jak dlouho která postava v sérii pobyla, jsou všechny vykresleny do nejmenších detailů. Hlavní jsou samozřejmě vykresleny o trochu lépe, protože jsou známy díl, ale není problém si udělat jasný obraz i o nových postavách. Samozřejmě v případě, že autor chce, aby byly jejich záměry snadno uhodnutelné.

Pátý díl ze série Divotvůrce je opět úžasný. Netuším, kdy má v plánu autor tuhle sérii ukončit, ale vzhledem k tomu, že jsou jeho knihy pořád stejně kvalitní a dalo by se říct, že je každá další ještě o chloupek lepší než ta předchozí, to vůbec nevadí. Je to totiž úžasné čtení, které za to rozhodně stojí a já už jsem moc zvědavá, co si autor pro Kellena připravil v dalším díle.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Egmont.

Komentáře (0)