Víno, ženy, korida

recenze

I slunce vychází (2015) / zdenek2831 (162 views)
Víno, ženy, korida
S Hemingwayovým Starcem jsem se setkal kdysi u maturity. Ode dne, kdy jsem zpocený v obleku dával dohromady definici ztracené generace, pár let uplynulo a nová série s minimalistickou grafikou mě zaujalo natolik, že jsem dostal chuť doplnit si základní vzdělání. Kritici nepovažují I slunce vychází (později Fiesta) za Hemingwayův nejlepší literární počin, obvykle se ale shodují, že se jedná o jeho nejdůležitější dílo. Od novinových článků si americký autor odskočil k vyšší literatuře poprvé, osobitého reportážního stylu se ale nezbavil. Už samotná hlavní postava je americký novinář v Paříži, a to zdaleka není jediný autobiografický prvek. Příběh je v podstatě věrným, chvílemi až doslovným zachycením výletu do španělské Pamplony, který Hemingway se svými přáteli podnikl během 20. let.
Kniha se člení na tři části, přičemž první z nich, stále ještě v Paříži, vlastně v knize vůbec nemusela být. Podrobný záznam z kavárenského poflakování vyvolává dojem autentičnost, nicméně o prostředí se čtenář reálně nedozví nic, jelikož občas i celou stránku zaplní přestřelka přímých řečí. Dialogy postav jsou na úrovni nesouvislých řečí nad kávou, vínem či večeří, což brání vytvoření vztahu s postavami. Je to škoda, protože druhá část ukazuje Hemingwayovu silnou stránku ve světle žhnoucího španělského slunce. Svoji vášeň pro koridu na čtenáře přenáší každou větou pestrého popisu býčích zápasů a divoké atmosféry pulzujícího města. Nelze se divit, že Fiesta velkým dílem přispěla k popularizaci festivalu San Fermín v Americe a ročně přiláká do Španělska tisíce turistů.
Nebezpečí hrozící smrti, ať už vznešené a načančané v aréně nebo ponižující pod kopyty býků ve špinavých ulicích Pamplony, skvěle zvýrazňuje hlavní témata knihy, tedy neomezené žití, oslavu bohémského mládí a poválečné uvolnění mravů v konzervativní společnosti. Produktem takového kontrastu nemůže být nic jiného, než silný příběh nenaplněné lásky, který ovšem v tomto případě pouze prosvítá mezi řádky a jemně naznačuje. Až poslední odstavce románu s uhrančivou lehkostí vystihují tragičnost celého intimního příběhu mezi vypravěčem Jacobem a okouzlující Brett. Kdo jiný by měl psát o trýznivosti neuskutečnitelné lásky ke kamarádce, než čtyřikrát rozvedený Hemingway?
Fiesta, devadesát let starý román o mládí a Stařec a moře obsahují zřejmou paralelu. Autor nechá čtenáře tápat, aby si sám v temnotě nalezl působivý příběh, pouhým zrakem nepostřehnutelný. Úsporná grafika Martina T. Peciny ladí se strohým stylem Hemingwayova psaní a já doufám, že se mi podaří shromáždit všechny nové obálky na poličce.

Komentáře (1)

kniha I slunce vychází recenze

Babouš
14.02.2016

Super recenze!