Víno a čáry – pohádková romance

recenze

Víno a čáry (2021) / Kizuizi
Víno a čáry – pohádková romance
Konečně se Elena dočkala; po dlouhých sedmi letech, se osvobodila ze zlé kletby a může se vrátit domů, na vinice v Chanceaux. Až tam však zjistila, jak dlouho byla pryč, a že už nic není, tak jak bývalo. A nejhorší zprávou pro ní je, že vinice mají nového vlastníka. Pána z města, bývalého právníka, který chce víno pěstovat pomocí vědy, a ne pomocí čar a kouzel. Podaří se Eleně zvrítit tento jeho postoj, a zároveň potrestat viníka její kletby?

Co se stane, když se spojí oblíbené téma s obálkou, která upoutá tak, že knihu chcete mít doma? U mne se přesně tohle stalo, když vyšla kniha Víno a čáry. Moc se mi líbila obálka, a hlavně jsou v knize čarodějnice, pro které mám slabost. A romantika uvnitř pro mne v tu chvíli nebyla vůbec důležitá.

Necelých 300 stran obsahuje čtivý, milý, úsměvný, ale i napínavý příběh mladé čarodějky, která se snaží zahojit své zlomené srdce a bojovat proti temným silám. S podtitulem Kouzelná romance musím naprosto souhlasit – příběh je protkán kouzly a tajemnou magií, jemnou romantickou linkou, ale také skoro až detektivními pasážemi.

Rovnou přiznám, že jsem se trochu bála (ne čarodějnic, ale příběhu), protože někteří, kteří znají můj vkus mě varovali, že nemusím být nadšená. Ale já naštěstí mohu konstatovat, že jsem s knihou spokojená - čekala jsem pohádku, a tu jsem také dostala. Dokonce jsem zjistila, že je to první díl série, takže jsem docela zvědavá, jaké budou další díly.

Víno a čáry je příjemně vykreslený příběh, který mohu doporučit jako příjemné oddechové čtení (a jistě se k němu bude hodit i sklenka dobrého vína).

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Cosmopolis)

Komentáře (0)

kniha Víno a čáry recenze