Vieweghovo zmrtvýchvstání

recenze

Můj život po životě (2013) / Master127 (222 views)
Vieweghovo zmrtvýchvstání
Nejprodávanější český spisovatel Michal Viewegh vydal na podzim loňského roku svoji další knihu, která působí netypicky už svým zevnějškem. Čtenář, který byl zvyklý na jeho romány s politickou obsahovou stránkou, složené z různých událostí veřejného života, si může připadat, že to, co čte, není Viewegh. Bohudík, Viewegh to je, sice žijící po životě, ale je. Život a zdraví je přece to nejdůležitější, co na světě máme.

V roce 2012 vyšel román Mráz přichází z Hradu. Bylo to volné pokračování předchozího Vieweghova románu Mafie v Praze a Viewegh přinášel do světa české literatury kolážovou formou život postav opředený politickými událostmi, jež se děly na zdejším území. V případě románu Mráz přichází z Hradu se Michal Viewegh ukázal jako skvělý jasnovidec. Pasáže, kde se odehrávají politické schůzky či intimní situace bývalého českého premiéra Petra Nečase s Janou Nagyovou se zdály pouhou vymyšlenou fikcí. Příběh se však přiblížil na milimetry přesně realitě, která vyplula na povrch zemský v červnu roku 2013. Čtenář, který si tento román četl až po zmíněné kauze, tak si mohl myslet, že autor byl blízký svědek celé události, neboť stránky tohoto románu přinášely okolnosti možného vztahu premiéra a Jany Nagyové až příliš věrohodně. Co na tom, že mnozí lidé Vieweghovu tvorbu odsuzují a nepovažují ji za příliš špičkovou literaturu.

V prosinci 2012 však přišel pro pana spisovatele šok. Zhroutil se mu svět před očima. Prasklá aorta, operace, rekonvalescence a vůbec štěstí, že zůstal naživu. Mnohé z nás by možná napadlo přizvisko z Harryho Pottera od J. K. Rowlingové: „Chlapec, který přežil.“ Éru jeho rekonvalescence a navrácení zpět do života reflektuje jeho vydané dílo Můj život po životě. Netypický obal knihy, který by mohl připomínat cestu z černého tunelu na světlo. Deníková forma a celkem větší písmena, než jsou u knih typická. Touto knihou Michal Viewegh dává podněty zlým jazykům, aby ho kritizovali ještě více, protože obsah knihy působí jednoduše, bez přílišného nápadu a myšlenky. Reflektuje čistě jeho život a pocity. Každý jedinec by dokázal jistě napsat něco podobného, u mladých dívek je typické si psát deníčky, které začínají slovy: „Milý deníčku,…“

Věci si je třeba dávat do kontextu, což zlí jazykové obvykle nedělají. Jestliže člověk, který předtím napsal několik románů, a nedělalo mu problém napsat knihu, tak bylo velikou otázkou, zdali tak bude činit i po této smutné události. Jakkoli se Můj život po životě zdá jako odpad, tak je mistrovským dílem v tom, že se autor dostává zpět do života a dokázal, že stále může psát.

Komentáře (0)

kniha Můj život po životě recenze