Víc než jenom recenze

recenze

Stejně jako před měsícem sedím v témž křesle a popíjím stejné kafe jako tehdy.
Tehdy...? Ano. Stačilo pouhých 30 dnů a svět je vzhůru nohama.
Zatímco toho 29.února jsem byl úplně vklidu, listoval si katalogem cestovky a plánoval dlouho odkládanou cestu do Ameriky... Zvláště jsem se těšil na procházku pod vysokými mrakodrapy a výstup na sochu Svobody; vůbec mě nenapadlo že bych to nemohl uskutečnit. Co na tom, že kdesi daleko v Číně bojovali s epidemií (kolikátou už?) a nějaké případy měli i v Itálii? Tam nepojedu. Jistě, pár případů se zřejmě dostane i sem - ale co na tom? Prostě se vyléčí a všechno pojede zas ve starých kolejích.
Jenže.
Už celé dva týdny svět přiznává že pandemie se vymkla kontrole. Zkolabovaly zdravotní systémy dvou vyspělých států EU - Itálie a Španělska, kde počet nově nakažených činí denně 5-6 tisíc a mrtvé už nestačí ani pohřbívat. K tomuto stavu už spěje i Německo (to Německo, které proslulo snad největší čistotností svým obyvatel ?!) a v těsném závěsu Anglie. Samotné USA se staly během pár dnů největším světovým ohniskem nákazy s dnešními 120.000 pacienty. A na ulicích pod mrakodrapy v N.Y.C. se staví polní nemocnice a na procházku tam chodí leda doktoři v ochranných skafandrech, kteří navíc upozorňují že i jim docházejí zdravotní pomůcky.
V samotné ČR jsme na tom ještě relativně dobře, nemocnost i úmrtnost zatím podprůměrná. Ale jak dlouho?

V této nelehké době jsem si vzpomněl na knížku, kterou jsem četl asi před 3 lety. A přečetl si ji znova.

Hned po pár stránkách vás zamrazí v zádech nad tím, jak přesně se splňují, bod po bodu, předpovědi událostí vedoucí k postapo světu. Tak schválně:
Autor předpokládá úmrtnost na virus zmutované chřipky (v první vlně): 5%. A skutečně: včerejší čísla celkově nakažených ku zemřelým byla 600.000 : 28.000, což znamená úmrtnost 4,66%. Ovšem musíme si uvědomit, že z celkového počtu aktuálně nemocných ještě někteří zemřou, takže skutečné procento bude pravděpodobně pět a více procent, např. v Itálii už nyní dosahuje 10%! Je-li řeč o první vlně, autor předpokládá vln několik, což skutečně nevylučují ani lékaři. V případě že virus bude mutovat podobně jako chřipka. Souhlasí i předpoklad, že se nakazí nějakých 60% populace a že nemoc kosí hlavně v řadách starších a a starých lidí.

Nicméně toto období netvoří v knize hlavní motto příběhu, tím je vykreslení každodenního života v postapokalyptické době, zasazené do blíže neurčeného českého města. Vzhledem k mentalitě člověka v mezních situacích vypadá příběh věrohodně, a to i ve většině detailů. Zajímavý je postřeh o vzácnosti obyčejné soli, která se brzy stává komoditou kryjící zlato při směnách. Správný je nejspíš předpoklad o ztrátě jakékoliv hodnoty peněz, bez ohledu na měnu. Veškerý obchod tak probíhá zpravidla formou směny nějakého přímo využitelného zboží: potravin, benzínu, zbraní, hygienických prostředků. Vyjímkou je směna s Vietnamci, příjímajícími drahé kovy a šperky - ovšem není řečeno proč je přijímají...? Ve hře je i riziko falešných punců, za takové situace těžko ověřitelných. Autor také poněkud zapomněl na způsob, jakým se aktéři dostanou k psacím potřebám, hodinkám a také prezervativům. To první je třeba při psaní vzkazů a dopisů, v době nefunkčnosti sítí a netu docela důležitých. Obyčejné náplně do propisek expirují již po několika měsících a fixy též. Zbývá pak obyčejná tužka, ale ty se skoro už nepoužívají. Obdoba je u hodinek; fungují zpravidla na knoflíkovou baterii která vydrží něco přes rok. Mechanické, natahovací se již takřka nevyskytují... I když závislost na čase v postapo světě nebude ani zdaleka taková jako nyní, přece jen je třeba jisté aktivity koordinovat. To poslední, prostředky antikoncepce. Jsou těžko vyrobitelné podomácku, přičemž nejsou recyklovatelné. Ovšem kontrola porodnosti je v takovéto době mnohonásobně důležitější nežli za normálních okolností. To však naše hrdiny netrápí?

Až na tato malá opomenutí je příběh dobrý, zachycuje proměnu charakteru hlavního aktéra Martina, který se vypracuje z mladíka nevědícího si rady se životem na odpovědného vůdce relativně prosperující komunity, která přežije prvních deset let v "Novém světě". Snadno se čte, i když je pravdou že styl krátkých vět a svižné dynamiky děje je typičtější pro beletrii "klučičí" vice než tu "holčičí".
No nevím jak vy, ale já jdu překontrolovat svoje zásoby konzerv, pitné vody a samozřejmě! - i soli. Protože, co kdyby?

Komentáře (0)