Věřit můžeš jen sám sobě

recenze

A je tu naděje, že Bez naděje nebude tou poslední nadějí:-) Stejný příběh, ale jiný úhel pohledu. Ztracená naděje je volným pokračováním předchozího již zmíněného díla.
Abyste se v životě pohnuli vpřed, někdy se nejdřív musíte postavit minulosti...
Nic by nás nemělo překvapit, protože příběh Holdera a Sky již známe. Opět se ocitáme na začátku. Tentokrát máme příběh servírován z mužského pohledu. Nuda? Ani náhodou! Vše konečně zapadá jako dílky puzzle.
Příběh začíná u smrti Lesslie, sestry hlavního hrdiny. S tímto osudem a následnými okolnostmi nás autorka provází v prvních kapitolách. Standartní vyprávění je doplněno dopisy, které píše Holder své mrtvé sestře, dvojčeti Less. Máme tak možnost pochytit další myšlenky a nápady mladého chlapce. Odkrývá nám svoji duši, která je po ztrátě dvou milujících dívek ztracena. Jeho HopeLess je pryč. Vypadá to, že se chce vzdát, když v nedaleké samoobsluze narazí na dívku, která mu tolik připomíná nezvěstnou Hope.
A jsme u prvního dílu. Slova obracíme tak, jak je známe. Nebo alespoň tak, jak si je pamatujeme v mém případě. Už víme, co příjde, co můžeme očekávat a na co se těšit. Možná až netrpělivě sledujeme scény a čekáme na konec. Ikdyž ne. Hltáme to všechno, protože je to zase o trochu víc zajímavé, když to máme z jiného úhlu. Víc vášně, víc emocí.
Málokdy se vyrovná druhý díl tomu prvnímu. Ale v tomto případě jsou obě knihy skvělé. Tím, že jsem mezi nimi měla pauzu a četla je s rozestupem, tak jsem si Ztracenou naději ještě víc užila. Nepamatovala jsem si vše dopodrobna, tudíž jsem byla občas i překvapena a dolovala v hlavě, jestli se to v prvním díle taky tak dělo. Takže pokud se to úplně neshoduje, tak mi promiňte za nedůslednost.
Ani nemusím komentovat, jak čtivé to je. Kdo četl, tak ví. Kdo nečetl, tak ať si určitě přečte. Romantický příběh, který je zamotán do vláken neuvěřitelného životního osudu. Láska, nenávist, spříznění duší, humor a ještě určitě spoustu jiného na několika málo stránkách. Víme, kdy to končí, víme jaký bude konec kapitoly. Víme a o to víc si to užíváme.
Doporučuji.

Komentáře (0)