Velká láska Jindřicha VIII.

recenze

Jindřicha VIII. a Annu Boleynovou k sobě poutala velká láska. Byla to právě Anna, kvůli které Jindřich zničil fungující manželství. Jejich láska způsobila skandál s velkými následky pro celou historii. Ovšem všichni víme, jak to skončilo. Anna Boleynová byla popravena. Jak se mohlo stát, že příběh velké lásky skončil právě takhle? S hlavou oddělenou od těla?

Nejsem velký fanoušek historie, ale jsou určité události, o které se sporadicky zajímám. Jednou z takových událostí je právě poprava Anny Boleynové, která všechny ohromila už v 16. století a mnoho lidí, včetně mě, fascinuje do dnes. Právě proto mě kniha Má paní zaujala v podstatě hned, jak jsem jí zahlédla. Byla jsem zvědavá, co téhle slavné události vlastně předcházelo.

Vzhledem k tomu, že je kniha opravdu tenká jsem nečekala, že se bude jednat o extra podrobnou knihu. Předpokládala jsem, že se bude jednat o takové zjednodušené převyprávění tehdejších událostí ve kterém se bude mísit pravda a fikce.

Styl psaní knihy Má paní je poměrně komplikovaný. V podstatě by se dal rozdělit na pomyslné tři části.

Asi největší část je psaná v ich formě, ale nevypráví ji Jindřich ani Anna, ale králův šašek, který v té době byl a všechno viděl. Je to tedy ta část, kde se fakta s fikcí prolínají asi nejvíce.

Dále jsou tu pak dopisy, které jsou autentické a v podstatě tvoří takový základ pro tuto knihu. Tahle část se mi asi líbila nejvíc, přestože je to jen opis něčeho, co vznikl před mnoha staletími. Jak jinak se v dnešní době dostat k milostné korespondenci, kterou si psal král se svou milenkou, budoucí manželkou?

A nakonec jsou v knize ještě takové vložky, které jsou většinou právě pod dopisy a dovysvětlují historické souvislosti. Jejich přítomnost je podle mě hodně důležitá, protože toho objasňují snad ještě víc než předchozí dvě části knih.

Sice jsem si nemyslela, že by byl příběh rozebrán nějak do detailů, ale přišlo mi, že se tahle kniha soustředila spíš na takové nepodstatné věci než na to, co mě skutečně zajímalo a valnou většinu knihy bylo jen omíláno, jak moc Jindřich Annu miloval.

Co se týká celé té události nedozvěděla jsem se vlastně nic moc nového, ale i tak bych řekla, že mě příběh obohatil právě díky dopisům, které kniha obsahuje. Je opravdu zajímavé si moci přečíst, co před pěti staletími napsal král své milované a ujistit se, že láska mezi Jindřichem a Annou byla skutečně tak hluboká, jak se tvrdí.

Asi se předpokládá, že si tuhle knihu přečte někdo, kdo už alespoň trochu ví, kdo tyhle dvě historické postavy byly, takže nějakého důkladného popisu se v knize nedočkáme. Rozhodně ne vnější charakteristiky.

Je pravdou, že v knize je kladen důraz na city, které k sobě král s královnou cítily a jsou tak i trochu poodhaleny jejich vlastnosti. Ale jelikož tohle není beletrie, ale spíše naučná literatura, tak se to pochopit. Aby autorka popsala hloubku jejich vlastností a myšlenkových pochodů, tak jak jsem zvyklá u beletrie, musela by si vymýšlet, a to by docela podkopalo důvěryhodnost knihy.

Kniha není špatná, ale popravdě jsem od ní čekala něco úplně jiného, něco lepšího a komplexnějšího. Tenhle příběh byl sice zajímavý, ale na můj vkus moc rychlý. Možná, že kdyby to byla pouze literatura faktu, tak bych to pochopila. Jenže se částečně jedná i o beletrii, takže jsem počítala s tím, že by se mohlo jednat o opravdu promyšlený příběh na základě historických faktů. Bohužel jsem se spletla.

Nejedná se o špatnou knížku. Především dopisy, které obsahuje jsou opravdu zajímavé. Ale řekla bych, že nejvhodnější je pro někoho, kdo se o příběh Jindřicha VIII. a Anny Boleynové zabývá jen krátce a v podstatě každá informace je pro něj nová. Pro někoho, kdo to zkoumá do hloubky to pravděpodobně nebude moc kvalitní literární zážitek.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

Komentáře (0)