Vášnivě bezcitný milovník v Paříži

recenze

Citová výchova (1959) / Žabák83 (103 views)
Vášnivě bezcitný milovník v Paříži
Už jméno románu francouzského spisovatele Gustave Flauberta oznamuje hlavní téma příběhu odehrávajícího se v neklidné Paříži devatenáctého století. Citová výchova skutečně pojednává zejména o emocích, jejich síle a slabosti, množství i nedostatku, stálosti rychle se měnící v prchlivost. Ač je to kniha staršího data, situace a myšlenky v ní obsažené jsou naprosto současné zvláště pro nás, bytosti žijící si v blahobytném středoevropském dostatku. Ostatně ani Frédéric, hlavní protagonista příběhu, nezná hmotnou nouzi.

V knize nahlédneme na Frédéricův život ve chvíli, kdy se s proměnlivou pílí věnuje advokátnímu studiu v Paříži. Má dobré rodinné zázemí a i když to na okamžik vypadá, že nebude tak bohatý, jak si představoval, šťastné dědictví mu zajistí čas a prostředky k poklidnému životu v hojnosti. Frédéric má dvě hlavní ambice, kterým podřizuje svoje jednání: chce dosáhnout významného společenského postavení buď v politických, nebo obchodních sférách a bezhlavě touží stát se milencem ženy svého známého.

Někdo by mohl říct, že v knize není kladného charakteru a je tak problém se s postavami sžít. Právě opak je pravdou. Postavy jsou nedokonalé, chybující, podléhající svodům a pudům stejně tak jako vy nebo já. Frédérica je jednoduché nemít rád, nemůžete ho ale nenávidět. Kolik takových v životě potkáte, ještě lépe, kolikrát se zachováte jako on? Trochu sobecky, bezohledně a možná i podle? Dělá to z vás snad špatného člověka? I on se většinu času snaží chovat se dle svého nejlepšího svědomí a morálky. Ostatní postavy nejsou o nic lepší nebo horší a z velké části Frédéricovo jednání determinují.

Citová výchova na mě při čtení nepůsobila depresivně ani mi nepřivodila deziluzi. Místy dokázala i rozesmát, když ta či ona situace připomněla událost z reálného života. Frédéric proplouvá životem a chce z něj vyjít vítězně s využitím prostředků, které má k dispozici díky své povaze a inteligenci. Občas někomu ublíží, jindy zas někdo raní jeho. Rozhodně není bezcitný, naopak, vášně s ním cloumají a svou nestálostí mu život často komplikují, jindy zase ulehčují - Frédéric tráví dobu nejkrvavějších bojů pařížské revoluce na cestách po venkově v doprovodu mírně prodejné milenky.

Flaubertův román se mi dobře četl a chvíle s ním strávené byly příjemné. Jedinou výtkou pro současného čtenáře může být občas až příliš podrobný popis dobových politických reálií. Není jich ale tolik, aby pokazily dojem z dobré knihy.

Komentáře (0)

kniha Citová výchova recenze