Varování: Po Šikmém kostelu už vás jen tak nějaká rodinná sága neuspokojí (recenze audioknihy)

recenze

Šikmý kostel (2020) / KáťaM.

Šikmý kostel se stal hitem začátku tohoto roku. A naprosto zaslouženě. Já od knížky neměla velká očekávání. Říkala jsem si, že problematika havířů a první světové války jde zcela mimo mě, a že knížku ocení spíše místní... Proklatě jsem se mýlila, příběh mě naprosto pohltil.

Kniha líčí osudy ztraceného slezského města, které tehdy vzkvétalo díky těžbě uhlí. Většina autorů rodinných ság do popředí svých románů staví charaktery z vyšších společenských vrstev. Naproti tomu Karin Lednická líčí osudy úplně obyčejných lidí v průběhu průlomových let české historie. Vyplňuje přesně tu mezeru, kterou dějepisáři už nestíhají odučit. Poznáváme trochu zatrpklou Barboru s dcerami, která při velkém důlním neštěstí přijde o manžela a syna, její kamarádku Julku, která se nebojí postavit nepřízni osudu, a Ludwika, o němž mají všichni za to, že jednou by se nemusel život tvrdou prací pod zemí.

Šikmý kostel podle obálky popisuje události v rozmezí let 1894-1921, díky poctivé práci autorky se ale dostáváme mnohem hlouběji. Poznáváme život místních lidí a léta zažité tradice. U rodinných ság obvykle bojuji s tím, že na můj vkus kloužou jen po povrchu. To se o Šikmém kostelu rozhodně říci nedá, Karin Lednická jde až na dřeň. V ten vzácný čas poslechu knihy jsem s postavami žila.

Já na knížce oceňuji hlavně to, kolika množství problémů a životních otázek se dokázala dotknout . Je tu střet víry a ateismu, odpouštění, (ne)vyrovnání se s minulostí, (ne)dodržování tradic, problematika stárnutí... Díky tomu je knížka nadčasovou a jsem přesvědčená o tom, že dokáže odpovědět čtenářům i na některé problémy dnešní doby.

Moc se mi líbila i práce s postavami. Každá dostala přesně tolik prostoru, že je čtenář dokázal pochopit, dokonce i ty méně kladné. Čtenáři přede mnou většinou fandili hlavně Julce, která měla kuráž, já si zase zamilovala a chápala zapšklou Barboru. Knížka byla pohlazením i po jazykové stránce, autorka do knížky dokázala vtěsnat tolik slezských výrazů, aniž by se stalo, že by čtenář neporozuměl významu.

Přednes Vilmy Cibulkové, která audioknihu namluvila, byl fenomenální. Jak v dramatických chvílích ztišovala hlas, zrychlovala, pak zase zpomalovala... Jménem postav se chvilku rozčílila, vzápětí zase rozněžnila, byl to koncert!

Jsem přesvědčená o tom, že jsem si poslechla nejlepší knížku tohoto roku. Ano už teď.

Nezbývá než autorce pogratulovat k úžasnému debutu! Ale taky ji politovat, nasadila si laťku proklatě vysoko!

***
Katka Malinová

Komentáře (3)

Přidat komentář

---