Válka není hra

recenze

Člověk člověku vlkem. Staré modro, které jen tak nestárne. Jsme nepoučitelní, zapomětliví a nevážíme si toho, co máme nebo můžeme mít. Až když ztratíme to nejdražší ve svém životě, chceme vrátit čas. Ale to nelze.

Jordan MrBrideová dospívá v Bostonu a snaží se zachytit okamžiky života na fotografiích. Její otec si domů přivede novou ženu Anneliese, která jí má nahradit zesnulou matku. Jenže něco na ní nesedí. Dlouho nedokáže pochopit, co to může být, až ji to přivede do válečné minulosti Evropy. Je možné, že by byla nacistkou? Nebo snad měla nějaký větší vliv na ty zvěrstva, která se skoro jak na opačném konci světa stala?

Ačkoliv se zdá, že tu máme další válečný román, není tomu tak. Kate Quinn si nejvíce pohrála s osudy hrdinů, které velmi precizně usadila do příběhu. Není nikde hluché místo, které by vás nudilo. A když propojí starý kontinent s novým světem, přejete si, aby se nic z toho nikdy nestalo.
Zajímavé bylo i sledovat pátrání bývalého novináře Iana, který se rozhodl hledat nacisty, kteří třeba unikli Norimberským procesům, nebo jsou pro svět sebemenší a již bezvýznamný. Člověku se pak do vědomí vnáší otázka: „Může trest pro vrahy alespoň trochu odlehčit naší duši, která někoho ztratila?

Nenechte se na první pohled odradit obsáhlostí knihy, vše tam má správné místo a čas. Možná pocítíte bolesti v rukou, ale to v celkovém součtu nakonec vadit určitě nebude. Je opravdu možné, že ještě v dnešním světě můžeme najít někoho, kdo přežil holocaust z pohledu věznitelů a nenese snad ani vnitřní vinu za své činy?

*
Jestli zpanikaříš, utopíš se, ty jedna rusalčí bestie, zavrčel její otec a jí se nějak podařilo ovládnout končetiny, ačkoli se jí mozek roztavil strachy. Umí plavat – na břehu Dědka by se nenašlo dítě, které by to neumělo. Posouvala se vpřed, vrtěla se jako jezerní tuleň. Vzhůru na hladinu, než jí prasknou plíce. Když spolkla první doušek vzduchu, jako by byl rozžhavený doběla.
Děsivý zvuk dalšího výstřelu.
Nina si nebyla jistá, jestli ji střela zasáhla. Strach ji svíral v tak elektrizujícím stisku,…
*

Komentáře (0)