Valentýnské prokletí

recenze

Kolem Perly Linfordové se začínají dít záhadné věci. Kde se vzaly všechny ty černé kočky? Proč se množí černí ptáci? A co měl znamenat ten podivný černý kůň, který se objevil na jedné narozeninové párty?
Spolužačka Perly je nalezena mrtvá a další se začínají ztrácet. Něco je hodně špatně.
Po útoku, při kterém Perla přijde téměř o život, jí začíná být jasné, že temné síly jdou po ní. Oporu nachází u kluka, u kterého by to nejméně čekala a kterého odjakživa nesnáší – Finna Blacka.
Mají nějakou šanci přežít?

Můj dojem:

Na knihu jsem byla velmi zvědavá a těšila se na ni. Už obálka napovídá, že v ní půjde o temné síly. A strašidelné příběhy, okořeněné špetkou romantiky, ty já ráda. Této kombinaci jsem nemohla odolat.

Bohužel jsem nebyla už dlouho tolik zklamaná! Při čtení mi často probleskovalo hlavou: „WTF?“ A tím se dostávám k největšímu problému knihy. Jsou tam hrozné nesmysly. Chápu, že je kniha určena pro YA a tento žánr snese hodně, ale co je moc, to je moc. Autorka bohužel příběh vůbec nepromyslela. Jednání postav je zkratkovité. Perla se chová jak na houpačkové dráze a autorka její jednání ohýbá naprosto ledabyle, jak se jí to zrovna hodí.

Proboha jak jsi přišla Jodi McAlisterová na kameny v hlavě? Nemusím být zrovna lékařské eso, abych se nepozastavila nad tímto do nebe volajícím nesmyslem! Na druhou stranu jsem se tím docela pobavila.

Kromě toho, že je v knize příliš mnoho nedořešených otázek a logických chyb má kniha bohužel i další nedostatky. Citelným je tempo vyprávění, hrozně moc vaty a stále dokola se opakující ty samé myšlenkové pochody hrdinky.

Ani s vykreslením postav jsem nebyla spokojená. Vůbec nevím, co mohu říct o Perle. Snad jen to, že je jak vítr, pokaždé jiná. A v některých chvílích mi šla neskutečně na nervy. Především se to týká vztahu s Finnem.
Finn je jediná zajímavá postava a celkem jsem si ho oblíbila. Bohužel o ostatních se to říct nedá.

Když o knize přemýšlím, jednu věc jí nemůžu upřít. Je v ní něco fascinujícího, co mě přes mizerný styl psaní, průměrné postavy i „wtf“ momenty, nutilo číst dál. Přes všechno již řečené se jí nedá ubrat jistá strašidelnost, která mě lákala. A stále jsem čekala na to „něco víc“. Bohužel nepřišlo. Závěr je zcela předvídatelný.

Závěr:

Autorce se nepodařilo využít potenciál dobrého námětu. Z knihy se tak stává průměrné čtení. Úplně knihu nezatracuji, mladším a nezkušeným čtenářům se bude líbit a doporučuji si udělat vlastní názor. Přiznám se, že si ráda přečtu druhý díl. Z nějakého zvráceného důvodu mě to prostě nepřestalo zajímat.

HODNOCENÍ: 56%

www.kniznisiesta.cz

Komentáře (0)