V objetí upíra.

recenze

V objetí temnoty (2010) / TerezaMondeková
V objetí upíra.
Lady Shay je poslední svého druhu. Napůl člověk, napůl Shallot. Její krev je opravdu vzácná a drahocenná. Každý usiluje o to, aby ji dostal. Její krev dokáže vyléčit jakékoliv zranění. Tuhle vzácnou schopnost zdědila po svém otci, ale bohužel, její otec na to doplatil. Její otec byl zavražděn pro záchranu upíra. Každý upír je jejím nepřítelem.

Když byla Shay malá, tak na ni byla uvalena kletba. Každý kdo vlastní talisman je jejím majitelem a ona jeho otrokem. Momentálně je jejím majitelem odporný troll jménem Evor. Evor uspořádá trh s otroky, ve kterém je Shay nabízena jako největší nabídka. Ale ani v nejhorším snu by nečekala, že si ji koupí zrovna upír. A ne ledajaký upír. Koupil si ji Viper, šéf klanu upírů.

Shay a Viper se spolu nevidí poprvé. Seznámili se, když byla Shay v moci čarodějnic a pokoušeli se zachránit Abby. Tehdy Shay zachránila Viperovi život. Od té doby ji Viper nemůže dostat z hlavy. To je taky důvod, proč se jí rozhodl koupit. Myslel si, že když Shay koupí a bude jí mít doma, jeho posedlost zmizí, ale je to přesně naopak. Posedlost Shay chránit a vlastnit je mnohem větší.

Shay tuší, že ani její nový majitel s ní nebude zacházet moc dobře. On je upír a ona je jeho otrokyně. Ale k jejímu překvapení s ní Viper zachází jako se vzácným hostem. Shay je v rozpacích a neví, jak se má chovat. Na takové zacházení není zvyklá. Shay nemůže popřít, že ji Viper přitahuje. Měla by se na sebe zlobit, že jí přitahuje upír. Ale mnohem větší starosti jí dělá bytost, která se jí snaží dostat do svých spárů. Někdo hodně zlý, který se Shay nemá dobré úmysly. Je dost pravděpodobné, že po Shay jde stejná bytost, která kdysi zavraždila jejího otce. Ta bytost jde po její krvi.

Taky beze stopy zmizel Evor, který ještě pořád vlastní její kletbu. Když se někdo rozhodne Evora zabít, zemře i Shay. Jediná osoba, která jí může ochránit je Viper. Společně pátrají po její kletbě, ale během jejich pátrání nemůže ani jeden ignorovat tu touhu a jiskření mezi nimi. Během jejich pátrání se Viper stane jejím milencem, přítelem a ochráncem.



Ukázka:
Bála se skutečně toho?
Schoulila se chladem. Nevěřila té Abby. Nabízela jí něco tak nevídaného jako přátelství. Zkušenost Shay naučila, že za takové nabídky se platí. Většinou tím, co ona nechce dát.
Pocítila na sobě Viperův zrak a vzdychla.
„Ještě nikdy po mně nikdo nechtěl, abych s ním šla nakupovat."
„Ach," snažil se porozumět. Chtěl ji uklidnit, ale stále se jí nedotýkal. Byla celá ztrnulá. Netoužila po jeho lítosti. Ne teď, když byla tak zranitelná a každým okamžikem se mohla rozplakat. To by bylo velmi zahanbující.
Viper vzal do ruky kartáč na vlasy, který ležel na nočním stolku, a začal jí pomalu pročesávat dlouhé vlny, sahající až k pasu.
„Říkala jsi, že tě matka vychovávala jako člověka?"
Zdravý rozum jí napovídal, aby mu neodpovídala, ale něžné dotyky hřebenu byly tak konejšivé. „To už je dávno," zamumlala.
„A prošla jsi?"
Ušklíbla se. Existovali démoni, kteří se mohli pohybovat v lidském světě, aniž by si někdo jejich odlišnosti všiml. Bohové věděli, že se o to pokoušela. Udělala by cokoliv, aby potěšila svou matku.
„Ne."
Pravidelnými tahy pokračoval v česání. „Vypadáš přece dostatečně lidsky."
Shay zavřela oči. Nikdy o své minulosti nemluvila. S nikým. Ale v družném tichu, které je obklopovalo, a s něžnými dotyky ve vlasech zjistila, že se jí slova derou na jazyk sama.
„Nestárnu však jako smrtelníci. Matka byla donucena stěhovat se se mnou z místa na místo, aby si nikdo nevšiml, že nestárnu jako ostatní."
Vzpomínka na matku ji bodla u srdce, protože ta ztráta bolela.
„Taková obtíž není nepřekonatelná."
„Možná ne. Nicméně moje síla a rychlost nezůstaly nepovšimnuty."
„Ostatní děti se tě bály?"
„Ano."
„Dokážou být velmi kruté."
Shay sevřela ruce v klíně, „Ne tak kruté jako jejich rodiče. Postupně jsme si s matkou zvykly, že nám vypalovali domy, házeli po nás kameny a církev se ze mě pokoušela vymítat ďábla. jednou mě dokonce zlynčovali."
„Zlynčovali?"
„Skupina pološílených lidí mě doslova vytáhla z postele a pověsila mě za krk na stromě v naší zahradě. Nedokážeš si představit jejich překvapení, když jsem si je druhý den ráno podala."
V nastalém tichu oba vážili svá slova. Viperův dotyk zůstal jemný, ale Shay cítila, že v něm narůstá zloba. Zvláštní.
„Proč tvoje matka nevyhledala pomoc jiných démonů?" zeptal se nakonec.
Obrátila se k němu, ignorujíc škubnutí vlasů, zachycených kartáčem. „Můj otec byl zavražděn upírem. Pokoušela se mě ochránit před zlými silami."
Oči mu ztmavly, protože mu připomněla důvod, kvůli kterému nenáviděla upíry. „Existují démoni, kteří by vám poskytli přístřeší. Ne všichni jsou krutá zvířata."
„Matka byla člověk. Nevěděla, komu má věřit." Oči se jí naplnily slzami. „Ani já nevím."
Viperovi vypadl kartáč z ruky. Vzal její obličej do dlaní.
„Shay."



Shay se mi jako hlavní hrdinka líbila mnohem víc než Abby. Asi proto, že si vůbec nestěžovala. Shay byla odvážná, sympatická a inteligentní. Líbilo se mi, že toho měla za sebou opravdu hodně, ale nesložila se. A nemyslela jenom na sebe. Když byl někdo v nebezpečí, neváhala a okamžitě mu šla pomoct.

Vipera jsem si zamilovala už v předchozím díle a na jeho příběh jsem se moc těšila. Částečně jsem si ho zamilovala asi kvůli jeho vzhledu. Opravdu, když ho někdo popisoval, tak jsem si ho představovala a měla jsem sliny na krajíčku. Taky se mi líbil, protože Shay opravdu ochraňoval. Klidně se nechal mučit jenom proto, aby Shay nedostali. Viper byl ochranitelský, starostlivý, sexy, majetnický. Myslím, že se k sobě Viper a Shay skvěle hodili.


Na Viperův příběh jsem se hodně těšila a kniha mě opět nezklamala. Začala jsem číst a nemohla jsem se odtrhnout. Autorka knihu zbytečně neprotahovala, ale dokázala udržet čtenáře v napětí, jak všechno dopadne. V knize nechyběla láska, erotika, romantika, nebezpečí, napětí a ani akce. Ani u tohohle dílu nechyběl humor. U něčeho jsem se opravdu zasmála. Když se hlavní hrdinové hádali, provokovali, některé jejich reakce a hlavně, když Shay zničila Viperovi auto. Taky se mi líbilo to jiskření mezi hlavními hrdiny. To tam bylo celou knihu a díky tomu mě příběh víc bavil. Moc se těším na další díl.

Komentáře (8)

kniha V objetí temnoty recenze

TerezaMondeková
24.08.2020

No, každý díl je o ničem jiném. Klidně to můžete číst na přeskáčku, ale je lepší číst celou sérii od začátku. Jinak by se vám pletly postavy. S kým ta daná postava je, kdo to vlastně je... Občas se v dalším díle řeší i něco z minulých. Je jenom na vás, jak to budete číst. Ale moje osobní doporučení... začít číst od začátku.

Aracely
24.08.2020

Dobře, děkuji. A musím číst celou sérii, navazuje to nějak nebo není nutné?

TerezaMondeková
24.08.2020

Jak jsem řekla... nějaké to násilí tam je. Ale že by tam bylo nějak extrémně popisováno to mučení, týrání a nebo vraždy... to ne. Většinou tam jsou jenom dobře popisovány ty boje. Šermování, boj mezi vlkodlakem a upírem... Na můj vkus to není nic strašného.
Jen jsem si teď uvědomila, že na začátku knihy byla jedna docela brutální scéna, ale tak... to se dá přeskočit.

Aracely
23.08.2020

Píšete klidně se nechal mučit aby jí nedostali. To mě na tom odrazuje, týrání druhých...

TerezaMondeková
22.08.2020

Je pravda, že je to série s nadpřirozenými bytostmi, takže tam nějaké to násilí je. Ale nepřijde mi, že by to bylo nějak přehnané, ale to je čistě můj názor.

Aracely
22.08.2020

Akorát kniha asi moc drsná na mě. Nemám ráda násilí...

TerezaMondeková
21.08.2020

Moc děkuji :-)

Aracely
21.08.2020

Hezká recenze.