V každé rodině je něco

recenze

Právo první noci (2019) / Carmen13 (95 views)
V každé rodině je něco
S knihou Právo první noci dostáváme do ruky již 25. díl ze série Hříšní lidé království českého a díky tomu se můžeme opět setkat s vyšetřovatelským trojlístkem, který společně vyřešil už celou řadu čtenářsky velmi úspěšných případů. Znovu máme příležitost prožít dobrodružství s královským prokurátorem a správcem severních Čech urozeným panem Oldřichem z Chlumu, jeho (ze zvyku) panošem Otou ze Zástřizlí a velitelem vojenské posádky Divišem. I tento příběh nás zavádí na Moravu a tak se pomalu vynořuje otázka, zda je pan Oldřich skutečně ještě správcem hradu Bezdězu nebo zda mu byl s konečnou platností potvrzen post purkrabího znojemského hradu, kde předvedl svůj talent na odhalování zločinců v zatím posledním díle s názvem Duch znojemských katakomb.
Trojice hlavních postav je zde v klasickém složení, přesto je na ní něco nového. A to role jejích jednotlivých členů. Oldřich z Chlumu zůstává tím, kým je celou sérii, tj. inteligentním, přísným, ale zároveň i citlivým vyšetřovatelem, který si pomocí dedukce a logiky dokáže spojit i ty nejmenší a zdánlivě protiřečící si poznatky a tím odhalit sebevíce rafinovaného pachatele. Určitý posun ovšem můžeme zaznamenat u jeho věrného pomocníka Oty, který během poslední doby dozrál do přemýšlivého muže, který si čím dál tím víc uvědomuje, že život není jen o svádění hezkých holek. A světe div se, při tomto vyšetřování dokonce poruší svou dlouholetou tradici a nesvede žádnou sklepnici. Naopak můžeme říct, že tentokrát se stane obětí svádění on sám. Nejinak se vede Divišovi. Ten má sice na Bezdězu svou Martu, ale když mu služební povinnosti přihrají do cesty vášnivou Aranku, musí v plnění úkolů pokračovat i za cenu nejvyšší.
Na začátku příběhu stojí dva zcela samostatné případy, které spojuje snad jen místo, kde k nim došlo, tedy Morava. Pan Oldřich je vyslán samotným králem Přemyslem Otakarem II., aby prošetřil jednu velice delikátní kauzu. Tím se dostává mezi dva mlýnské kameny, kde těžko říct, který z nich je nebezpečnější, zda král, kterému je sice Oldřich z Chlumu zcela oddán, ale stejně tak se děsí jeho prudké povahy, kterou měl tu čest již několikrát poznat na vlastní kůži, kdy popravišti unikl doslova o chlup nebo proradný olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který má s panem Oldřichem hned několik nevyřízených účtů a jen čeká na příležitost, aby ho mohl zničit.
Aby toho nebylo málo, objeví se další pomyslný mlýnský kámen v podobě záhadných úmrtí na nedalekém hradě Krakovci, ze kterých není obviněn nikdo jiný než Milada ze Zástřizlí, sestřenice a hlavně dávná dětská láska panoše Oty. Oldřich z Chlumu ač nerad, musí odmítnout pomoc, o kterou ho Ota pro svou příbuznou žádá. A nejen to, dokonce musí i jemu samotnému zakázat, aby v záležitosti paní z Boskovic cokoli podnikl. Panovník má přednost před osobními záležitostmi. Naštěstí netrvá dlouho a oba případy se propojí a tak mohou naši vyšetřovatelé plnit svou povinnost vůči králi, ale zároveň mají i možnost se blíže seznámit s okolnostmi případu úmrtí na Krakovci a jeho okolí. To, co odhalí, nikoho z nich netěší. Naopak zjišťují, kolik zla a kolik životů a možná i duší dokáže zničit sobeckost a chtíč jediného člověka.
Ač zločin sám je spíše temný a osudy kolem něj smutné a tragické, kniha nepostrádá lehkost a vtipnost, o kterou se jako vždy postará jemné a inteligentní špičkování mezi jednotlivými členy vyšetřovatelské trojice, pana Oldřicha nevyjímaje.
V Právu první noci dostává čtenář do ruky rychlý a svižný příběh, který mu zvědavost nedovolí odložit, dokud nebude vědět, co a hlavně proč se stalo a kdo za tím vším stojí…

Komentáře (0)

kniha Právo první noci recenze