Úžasně nakreslený komiks!

recenze

Autobiografický komiks Terezy Drahoňovské pojednává o tom, jak coby mladá žena postupně ztrácela vlasy a jak tato ztráta ovlivnila její mentální zdraví a osobní štěstí. O tom, co musela dělat, aby se s tím vyrovnala, a také o tom, jaké jsou výhody a nevýhody vlasů a jaká je jejich symbolika. Hlavním tématem je ale autorčina zpověď líčící vše, čím si skutečně prošla následkem alopecie (autoimunitní porucha, při které organismus napadá vlastní vlasové a chlupové kořínky).
Na začátku čtení to vypadalo jako komiks o normální holce, říkala jsem si, jestli si na protest oholila hlavu, nebo třeba jestli neměla rakovinu. Ale alopecie, i když vypadá jako nejméně závažný důvod ztráty vlasů, je zákeřná: nemocný má pocit, jako by ho jeho vlastní tělo bezdůvodně trestalo.
Hrozně mě zaujalo, co všechno pro ni vlasy znamenaly, nedokázala jsem se předtím tolik vžít do role lidí, kteří mají potíže s vlasy. Holá hlava mi spíš připadala hustá. Nenapadlo mě, že tím lze trpět. Bylo dojemné pozorovat, jak se autorka odhodlávala k tomu, aby se před lidmi, kterým věří a postupně přede všemi, odhalila: ukázala svoji hlavu bez symbolu krásy – vlasů a bez paruky.
Styl kresby komiksu ukazuje, že holá hlava vypadá lépe než všechny tvary vlasů – kresby Štěpánky Jislové se mi moc líbily. Komiksová okna nejsou všechna stejně velká, uspořádání komiksu je originální, komiks je monochromatický, tedy černo-růžovo-bílý.
Na přední obálce je dívka bez vlasů na růžovém pozadí, kde je trochu vidět lesklý obrys vlasů, ale zezadu je bílé pozadí, kde růžové vlasy vyniknou – to je symbolické: člověk se může chovat, jako by vlasy měl, a mít zdravé sebevědomí, i když vlasy nemá. Naopak bílé pozadí je nudné a ukazuje obyčejnost lidí s vlasy. Obálky ukazují, jak se z holky, která původně vlasy měla a byla obyčejná (bílé pozadí) stala postupně žena dospělá a originální, i když bez vlasů. Její nemoc jí vlastně dodala na jedinečnosti a prošlapala si díky ní vlastní cestu. Na konci knihy jsou ale i skutečné autorčiny fotky, a to považuju za velkou odvahu.
Cílem bylo ukázat vnitřní boj vypravěčky-postavy a ukázat lidem, že si neuvědomují hodnotu vlasů, která je spíš mentální, než fyzická, a považují je za samozřejmé. Hrdinka na konci dokáže s holou hlavou žít a najít na alopecii i něco dobrého – třeba se nemusí holit nebo se česat ani si vlasy mýt. Dokáže svou holou hlavu nosit hrdě.
Komiks je určitě inspirací a může dodat naději i lidem, kteří možná neprocházejí alopecií, ale jinými formami fyzické újmy, za kterou nemohou a říkají si, proč se to stalo zrovna jim a co udělali špatně, že jsou v takové situaci.
Marika, 14 let

Komentáře (0)