Utečeme na Červený vrch

recenze

Červený vrch (2014) / Maragad (361 views)
Utečeme na Červený vrch
Zombie pro nás nejsou žádnou novinkou, bylo napsáno již spousty knih a natočeno spousty filmů na toto téma. Proč by se měla věnovat zvláštní pozornost zrovna knize Červený vrch? Protože si to ta kniha opravdu zaslouží. Zaručuji Vám, že se při čtení rozhodně nudit nebudete.

Nevěděla jsem, co mám očekávat, ale městečko vypadalo opuštěně. Žádní Šourači, žádní živí lidé. Žádní prchající, žádný křik – dávalo mi to naději, že nějak, jakýmsi způsobem, se pandemie zastavila. Projeli jsme městem bez úhony, ale působilo to až příliš snadně. Něco nebylo v pořádku. –Červený vrch, str. 52 –

Jamie McGuire se narodila v Tulse ve státě Oklahoma. Navštěvovala Northern Oklahoma College, University of Central Oklahoma a Autry Technology Center, kde promovala s titulem v oboru Radiografie. Napsal známé série jako je například Prozřetelnost a Beautiful.

Bezpečné útočiště Červený vrch
Po vyhlášení pandemie všude zavládne chaos. Lidé se snaží dostat ke svým blízkým, ale virus už se rozšířil všude a mezi prchajícím lidským davem mají mrtví hostinu. V tom davu je i Scarlet, která se snaží uprchnout z nemocnice a jediná věc, která ji pohání, jsou její dvě dcery. Musí je najít a zachránit. Ve stejnou dobu se Nathan snaží ochránit svoji dceru Zoey. Poté co zjistí, že ho žena opustila, snaží se s dcerkou dostat mimo město a tím i dál od lidí. Podobným směrem k venkovu za svým otcem míří i dvě vysokoškolačky se svými partnery. Kdo z nich má větší šanci na přežití?

Červený vrch je dystopie s prvky sci-fi a některé části jsou přímo hororové. Od Jamie McGuire jsem četla knihu Krásná katastrofa a tak jsem byla zvědavá, jak se vypořádá s takovou změnou žánru. Mohu říct, že nejen že mě Jamie nezklamala, ale naopak jsem byla velmi mile překvapena. Čtení jsem si totiž opravdu velmi užila. Kniha je přímo nabitá napětím už od prvních stránek a tak nehrozí, že ji odložíte nedočtenou. Autorka totiž vynechala zbytečné popisky a místo po nich zaplnila napínavými scénkami. Navíc dokáže čtenáře natolik zmást, že i při zcela neškodném poukázání na nějaký detail, rovnou čekáte, že se něco stane, i když se nakonec vůbec nic nestane. Moc se mi líbilo spojení viru s očkováním proti chřipce, protože i když si na jednu stranu říkáme, že zombie přece nemůžou nikdy existovat, tak na druhou stranu je toto očkování velmi diskutovaným tématem a to ne zrovna v moc pozitivním směru.

Dále musím pochválit výborně propracované postavy i děj. Měli jsme možnost, poznat hlavní postavy blíže díky třem různým pohledům, které se v knize pravidelně střídaly. Postavy nám vyprávěly o své minulosti, o tom koho ztratily, ale hlavně jsme poznali jejich dokonale propracovaný charakter, který byl u každé postavy jiný. Jamie McGuire dokázala výborně vystihnout chování postav jak ve vypjatých situacích, tak i v době kdy daná postava byla opravdu na dně. Nedělal jí problém ani popis chování malých dětí a to ani v případě, kdy dítě bylo jiné a potřebovalo zvláštní zacházení. Děj byl také skvěle propracovaný, moc se mi líbilo několik situací, kdy se hlavní postavy někde potkaly a ani o tom nevěděly, čtenář měl možnost toto setkání vytušit, ale až ke konci knihy se dozvěděl, zda bylo jeho tušení správné.

Knihu určitě moc doporučuji. Je to ten typ příběhu, který budete číst klidně do rána a poté půjdete rovnou do práce, protože se od něj opravdu nedá odtrhnout. Během čtení ve Vás víří emoce a Vy nevíte, zda se máte bát, plakat nebo cítit beznaděj. Ovšem i v tomto příběhu se také karty obrací a narazíme zde na přátelství, lásku a najde se místo i pro novou naději.

Komentáře (0)

kniha Červený vrch recenze