Upíři k lásce nevhodní

recenze

Atlantou se prohání magie výboj za výbojem, technika selhává, stvůry nasávají sílu. V takovém světě žije Kate Danielsová, neohrožená žoldačka s jazykem, který by zasloužil skřípnout. Nežije si zrovna nad poměry a účty platit musí, takže vám pomůže prakticky se vším. V mezích paranormálna, jak jinak. Když ale dojde k brutální vraždě jejího opatrovníka, nezbývá jí, než si k tomu všemu navíc dloubnout špičkou meče do klanu kožoměnců a nekromantů; navigátorů tupých upířích stvoření. A že se s tím skutečně nepáře.

Barman, štíhlý a tmavovlasý, mi kývl na pozdrav. [...] Položila jsem před něj dvě dvacetidolarovky. Sergio zvedl obočí.
„To je za co?“
„Pro případ, že bych něco rozbila. Jdu si trochu popovídat s Bonem. Je tady?“
Sergio kývl hlavou směrem k místnosti s kabinkami a pokrčil rameny. Dvacky zmizely. „Drž se dál od oken,“ odtušil. „Ta jsou pro tebe moc drahá.“ (I. Andrews – Magie mrtvých, str. 44)

Brzy začíná cítit, že se dostala na stopu něčemu opravdu velkému. Něco, po čem pátral už Greg, ji o posledního blízkého člověka nadobro připravilo. Indicie se množí, stopy se kříží a žádná nevede ven z chumlu, až je na světě paranormální detektivní případ. Cosi se plíží ulicemi a vraždí vše, co upotřebí ke svým plánům. Co je ona příšera zač a k čemu tolik masakru a pohřešovaných? Tyhle odpovědi Kate dluží hned několika netrpělivým stranám. A v zájmu vlastního bezpečí by s rozuzlením neměla otálet.

„Co se stalo alfovi vlků?“
„LEGO.“
„Lego?“ Znělo to řecky, ale nedokázala jsem si to spojit s ničím mytologickým. Nebyl to náhodou ostrov?
„Nesl do sklepa koš s vypraným prádlem a zakopl na schodech o starou LEGO stavebnici, kterou tam nechaly jeho děti. Zlomil si dvě žebra a kotník...“ (str. 155)

Partnerské duo píšící pod pseudonymem Ilona Andrews se nechalo inspirovat proslulou sérií o upíří popravčí Anitě Blakeové a na knize je to znát. Někdy ku prospěchu, někdy už méně. Jak tvrdá skutečně jejich hrdinka je, to je na vkusu každého z vás, nálepku městské fantasy si ale hrdě hájí. Romantiku čekejte jen zřídka, a rozhodně ne s upíry. Ti jaksi nemají čím okouzlit. Namísto toho dostanete pořádnou porci akce, peprných hlášek a nasekané organické hmoty.

„Red Point,“ odtušil temně a zastavil se vedle mě. „Musí to být zrovna Red Point.“
Nick se na mě zadíval.
„Místní vězení,“ vysvětlila jsem mu. „Kriminálníci v levém křídle si stěžovali, že je chtějí zabít duchové. Nikdo si toho nevšímal, dokud při silné magické vlně stěny neožily a vězně nespolkly. Našli tam těla částečně pohřbená ve stěnách.“ (str. 237)

Autoři kombinují magii s prvky sci-fi i slovanskou mytologií, a nutno uznat, že věrohodně. Vyprávění je barvité a nešetří na detailech, plyne pozvolnějším tempem. Pátrací linie si vystačila jen s minimem matoucích slepých uliček, přesto je tak umě vyskládaná, že své tajemství vyzradí předčasně jen skutečně nadmíru pozornému čtenáři. Pokud rádi sáhnete po sériích z pera Patricie Briggs, Laurell K. Hamilton či Kim Harrison, jméno Ilona Andrews k nim pravděpodobně přibude.

Komentáře (0)