Trhlina

recenze

Trhlina (2016) / Blaufik

Toto nie je pre teba. Dodnes si tú vetu pamätám.
Igor sa na mňa pozrel,
nadvihol obočie a povedal:
"Toto nie je pre teba"


Igor vypráví svůj příběh, který začíná v době, kdy jako člověk, který vystudoval vysokou školu, nemůže zavadit o práci a tak bere vše, co přijde.

Jeho nynější náplní práce je připravení starého objektu k demolici. Dům, který byl údajně bývalou psychiatrickou klinikou bylo potřeba nejprve manuálně rozebrat, než mohla dojet těžká technika. A právě v tomto domě Igor našel tajemný trezor, který mu nedal spát.
Jednoho večera se proto sebral a vrátil se na místo, kde stál starý trezor. Igor si po vniknutí do areálu připadal jako zloděj a modlil se, aby se kolem nepotuloval nikdo, kdo by si ho mohl všimnout.

Trvalo to jen chvíli, než se do starého trezoru dostal. Představoval si to dlouhé dny, starý poklad, který by mohl prodat a za utržené peníze by mohl koupit něco hezkého své milované Mii. Tento sen se však nekonal, v trezoru bylo jen pár starých dokumentů a nahrávek na deskách, které pamatovaly úplně jinou dobu.

Přesto však obsah trezoru strčil do kapes a vydal se zpátky k domovu, kde se zavřel v obýváku a začal se starými dokumenty probírat. Čtení to bylo vskutku zajímavé, neboť se jednalo o psychiatrické zápisky, které se vztahovaly k pacientovi, který byl v bývalé léčebně léčen. Po spuštění starých desek, které se k záznamům vztahovaly, zůstal Igor naprosto v šoku.

Toto už bolo priveľa, aj keď mi občas trochu zašibáva, mám svoje hranice. Kvôli platniam som dnes absolvoval vlámanie, bol som vystrašený ako zajac a pohádal sa s frajerkou. Stačilo, vážne už stačilo!
Ale čítanosť.
Dve slovíčka, v mysli mi ich zašepkalo moje horšie ja. Ak takýto materiál hodím na blog, čítanosť trhne všetky moje doterajšie rekordy, ani v najmenšom som o tom nepochyboval.
Ťažko sa to vysvetľuje, no mám v mozgu akýsi vzorec závislosti. Keď sa na niečo upriamim, nedokážem odolať a strácam sebakontrolu. Potrebujem vzrušenie, akciu, intenzitu, potrebujem byť naj, aspoň na chvíľu.

Muž, Walter Fischer, o kterém záznamy pojednávaly se ztratil v Tríbečském pohoří a z ničeho nic se objevil po pár měsících nejen ve zlém psychickém stavu, ale také po fyzické stránce byl ve velice zuboženém stavu.
Igor za tímto objevem vidí seznační článek na svůj blog, vůbec ale netuší, že otevřel Pandořinu skříňku...

---

Před nedávnem všichni četli Trhlinu od nadějného slovenského autora. Přiznám se, že i já jsem se těšila, až budu mít dostatek času a podívám se tolik opěvované knize na zoubek.
Pro mnoho z vás je Jozef Karika známý spisovatel od kterého jste četli minimálně jeho Strach. Pro mě byl tento autor velkou neznámou a tak jsem byla o to více zvědavá na jeho tvorbu.

Vzhledem k tomu, že jsem si pořídila slovenské vydání knihy, tak se nejprve podíváme na slovenskou obálku. Ta je totiž úžasná, temná s příslibem strachu. Je na ní vyobrazená polorozpadlá budova, kolem dokola nic, pouze divoká příroda, stromy a hejno vran (?) spolu s tmavou, hororovou oblohou.
Naše česká obálka je o poznání jednodušší, avšak poměrně zajímavá, hlavně díky názvu knihy, který se opravdu trefně podařil a rozhodně upoutá na první pohled.

Kniha není rozdělena na jednotlivé kapitoly, ale v podstatě je rozdělena do třech úseků - tří sérií nahrávek, které spisovatel nahrál při rozhovoru s naším ústředním hrdinou. Celému vyprávění pak předchází autorova předmluva, ve které nám objasňuje fakt, za jakých okolností Trhlina vlastně vznikala. Autor si pro nás také v závěru knihy přichystal malý doslov.

Trhlina je v podstatě malým zázrakem. Autorovi se totiž po vydání thrilleru Strach ozval člověk, který mu povyprávěl svůj příběh z Tríbečského pohoří a nepřál si nic jiného, než aby se zážitky, které zde prožil, dostaly mezi lidi.
Sám autor přiznává, že netuší, kde je pravda a kde začíná fikce, nicméně se sám rozhodl ověřit dostupná historická fakta, která souvisí s údajným mizením lidí v okolí Tríbeče a vyprávění neznámého muže převést do knižní podoby.

V podstatě se jedná o přepis nahrávek, které vznikaly v roce 2015, doplněný o vlastní zjištění Jozefa Kariky, spolu s jeho občasnými komentáři k danému vyprávění. Kniha je také jedinečná v tom, že během vyprávění odkazuje na různá zjištění z veřejných pramenů a internetových diskuzí, kde se záhadné mizení lidí v Tríbečském pohoří probírá. Díky tomu si čtenář může sám objektivně posoudit, na kolik se mohlo Igorovo vyprávění držet událostí, které se mu staly a nakolik se jednalo pouze o smyšlenku.

Nejen díky těmto vsuvkám a poznámkám tato kniha jedinečná. Autorův vypravěčský um je totiž něco, co vás ke knize přiková a pustí až s poslední stránkou. Pozvolné budování atmosféry působí mrazivým dojmem a i když se v první třetině knihy "v podstatě nic neděje," tak napětí smíchané se zvědavostí ve vás utvoří opojný koktejl, díky kterému nebudete chtít přestat číst.

Já sama jsem se u knihy nebála takovým tím laciným způsobem, který kolikrát nalézáme u hororových knih. Přesto mnou cloumal strach, obavy a nepříjemné mravenčení, spolu s hromadou otázek. V hlavě se mi však opakovala stále jedna a tatáž: "Co když na tom opravdu něco je?"

V průběhu čtení jsem se nemohla ubránit jistému zklamání. Igor, který na mě během vyprávění působil poměrně všelijak, podle toho, jakým směrem se zrovna ubíhal samotný děj, se mi zdál jistým způsobem zajímavý, vždyť se vydal na vlastní kůži prozkoumat jednu ze záhad, která strašila lidi už spousty desetiletí. To se však změnilo po jistém přiznání, kdy se mi v hlavě okamžitě rozsvítil nápis "A jsme doma."

Celé vyprávění se pro mě najednou stalo vyprávěním, kde jsem viděla mnoho otazníků, zvláště pak u Igorovy postavy a přiznám se, že se nad těmito otazníky občas zamyslím i dnes.

Přes to mohu Trhlinu jedině doporučit. Pokud si chcete přečíst něco, co tady ještě nebylo a zároveň i popřemýšlet nad událostmi, kterými se kniha zabývá, tak rozhodně doporučuji.
Autor totiž napsal knihu, která vám nedá spát a vy budete mít spousty otázek, které podnítí vaši fantazii a pohled na hory, zvláště pak na Tríbečské pohoří.
Pokud si autor celý příběh vymyslel, tak je to nakonec úplně jedno, protože se jedná o nezapomenutelný zážitek, který vám nedá spát a svým zpracováním se vyrovnává tvorbě anglicky mluvících autorů.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---