Temné rodinné tajemství

recenze

Vlk (2015) 5 z 5 / Roubas
Vlk

Ihned na začátku příběhu se na scéně objevuje dobře známá postava Chodícího muže, kterého známe již z předchozích dílů série. V lese nalezne ztraceného pejska, který má na obojku připevněný útržek vzkazu. Stojí na něm „Pomoc“. Do případu se zapojuje Jack Caffery. Domluva zní jednoduše, Jack zjistí, komu ztracený pes patří a zda se skutečně jedná o naléhavé volání o pomoc a Chodící muž mu na oplátku poskytne informace o Cafferyho dávno ztraceném bratrovi Ewanovi.

Na začátku druhé linie příběhu se manželé Oliver a Matilda Anchor – Ferrersovi, společně se svou dcerou Luciou uchýlí do domu Turrets na odlehlé samotě. Zde mají strávit společné chvíle. Zejména Oliver si má odpočinout po náročné transplantaci srdce.

Ihned po příjezdu na vytoužené místo klidu se situace rychle mění. V okolí domu jsou po stromech rozvěšená střeva, připomínající hrůzný čin, který se nedaleko odehrál před patnácti lety. Tehdy byl zavražděn mladý pár, Luciin bývalý přítel Hugo a jeho přítelkyně a pachatel rozvěsil po stromech střeva. Je snad vrah na svobodě a ukrývá se v okolních lesích? Nebo někdo jeho hrůzný čin napodobuje?

Nepříjemný pocit, který členové rodiny pociťují, ale ustoupí s příjezdem dvou policistů. Jenže postupně se ukazuje, že muži nejsou policisté. Stávají se z nich únosci. Oliver se chystal vydat svou biografii, a jak se zdá, informace v ní obsažené namíchli nesprávné lidi. Začíná teror. Opravdový teror. Jedinou nadějí se zdá být pes s připevněným vzkazem, který z domu utekl. Ale co když je všechno jinak?

Ukázka:
Matilda Anchor – Ferrersová věří, že v domě straší. Ne že by byl dům v konvenčním smyslu strašidelný, že by v něm strašil duch nějakého dávno zemřelého člověka, ale straší v něm společná vzpomínka na událost, která se stala před patnácti lety, když bylo Kiranovi šestnáct a Lucii sotva patnáct. Podle Matildy to byl předěl v jejich životech. Věc, která všechno nenapravitelně změnila. Stalo se to jednoho letního dne, tolik podobnému dnešku. A v lese stejném, jako je tento.

Mo Hayder dokázala skvěle vybraným prostředím opuštěného domu, obklopeného lesy, odstřiženého od civilizace vytvořit opravdu tísnivou atmosféru. Plíživý pocit z okolních lesů přímo sálá. Právě s místem výborně koresponduje obálka knihy. Nahlédnutí do pocitů všech zúčastněných postav udržuje čtivost a napětí téměř po celou délku knihy. Výhodou je, že nejde o klasickou detektivku. Nejsme svědky zdlouhavého, postupného policejního vyšetřování. Jack Caffery jedná na vlastní pěst a nechává se řídit pouze instinktem a jeho vztah se psem nám ukazuje, že není tak chladný, jak by se často mohlo zdát.

Slabinu knihy shledávám v trošku slabším středu. Začátek knihy je výborný. Rychle vytvoří ponurou atmosféru a dokáže dostatečně šokovat a navnadit na další dění. Jenže tempo se poté uklidní a některé pasáže by mohly být kratší. Rozhodně se ovšem vyplatí počkat, protože závěrečná část je strhující a nabídne nám nejeden klíčový zvrat.

Jedná se o kvalitní thriller s velkým počtem morbidních detailů a skvěle vykresleným psychickým terorem, který prožíváme prostřednictvím myslí všech postav.

Komentáře (0)

Přidat komentář