Takto dľa mojho názoru vyzerá braková literatúra. Len neviem, či týmto názorom túto brakovú literatúru neurážam.

recenze

Nikola Tesla a Albert Einstein na cestě časem (2012) odpad! / Dotcom
Takto dľa mojho názoru vyzerá braková literatúra. Len neviem, či týmto názorom túto brakovú literatúru neurážam.
Krátke zhrnutie deja: Tesla, Einstein,  6 ročný inteligentný človiečik, ktorý svojimi postrehmi, sťa by z oka vypadol svojim rovesníkom z amerických filmových trhákov (nakoniec sa stane žeriavnikom (napadá ma Soptík - aj tak budem požiarnikom) a jeho strýko trpiaci narkolepsiou (jpomerne neobvyklá porucha bdelosti, keď človek nekontrolovateľne upadá do spánku, aj keď nie v takej podobe, ako predstavil R. Atkinson (to je to pán Fazuľa) vo filme Milionový závod - Rat Race - tak teda táto štvorica cestuje v čase v stodole- sic! - na zamrznutú Antarktídu, ktorú Tesla len tak pre nič za nič rozpolí, tu sa stretáva s wikingmi na plachetnici, hlavný wiking svojim mečom pokračuje v deštrukcii Antarktídy. Teda zhrnutie - autor knihy konfabuluje na základe pár prečítanych útržkov z kníh Ludvika Součka, matnom podvedomí o Filadelfskom experimente (je to jednotná teória poľa pán autor, nie zjednotená. Zjednotené sú Spojené štáty a klaka Vašich prívržencov voči konštruktívnej kritike. Je zrejmé, že autor má v obľube Trosku, za čo ho pri jeho veku chválim. Doporučil by som mu aj Babulu, teda aspoň jeho knihu Signály z vesmíru, aj keď je poplatná dobe a obdivom k socializmu.  Gramatika: autor ma problémy so stavbou jednoduchej vety, veta rozvitá je už ľahký problém, súvetie sci -fi. O slovoslede a pomerne častých hrubkách škoda hovoriť. Znalosť fyziky: Neočakával som stručnú históriu času od Hawkinga, avšak toto dielo podliezlo všetky laťky. Životnosť slnka, ako všetci vieme je 6 miliónov rokov, píše autor, ale akosi to zabudol vysvetliť dinosaurom, ktori prežili "niekoľko sĺnk". Hovorí Vam niečo pán autor Jura, Krieda, Pangea? Prezradím Vam zdarma, že vek Slnka sa odhaduje cca na 4, 5 miliardy rokov a hranica sa stále s novými poznatkami posúva a jeho trvanie dľa predpokladu vedcov je cca ešte raz takto dlhý úsek. V tomto ste sa trošilinku sekol. Naše slnko postupne po 6 miliônoch rokov vyhasne a zem sa zmeni v kocku ľadu. Ak dôjde k zániku drahý sčítaný autor vyparíme sa, zhoríme. Žiarenie dľa autora delíme na infračervené a katódové (autor mal na mysli pravdepodobne vznik X Ray paprskov teda Rtg žiarenia, ale aj vtedy je tu ešte Comptonov rozptyl, tvorba pozitronový párov, ale toto je už skutočne z iného súdku - v tomto veľdiele lietame v stodole, rozdeľujeme Antarktídu (ozaj vysvetlil som pani V, že je to niečo ako Europa, ale trošku južnejšie?) teda presnejšie ju rozdeľujeme v letnom oblečení a pritom daváme do laty mimozemšťanov aj wikingov - pakáž jedna, čo nám bude v knihe zavadzať. Ďalej poznáme Orion, Plejady a ine Galaxie.  Predvčerom okolo mňa preletela galaxia Apophis, tak som sa zľakol, pán autor. Jednoducho tieto neznalosti sú v dobe netu hanbou. Google to istí. Úvaha:: Nie každý máme nato splodiť nejaké písomne dielo, respektíve máme, ak nemáme dostatok sebareflexie. Pán autor, ale písanie si pochvalných recenzii samým autorom a okruhom blizkej klaky je skutočne smutné. Napádanie potom autora recenzie je len dovršením megalomanie. Grafická stránka: ako neuraziť autora kresieb. Na základke som mal okolo seba lepších výtvarnikov. Vtedy mali asi 12 rokov.  Na druhej strane celkom zaujímavý prebal knihy.Zhrnutie a snáď konečne aj konštruktívna kritika: Pán autor, nepíšte, ak tak pre okruh tu sebe verných, ktorí ma následne nazvú podvodníkom, či násťrocným deckom a preboha neporovnavajte sa s Viewegom a Kingom!!! Ak nastavím akúsi pomyselnú časovú os, kde naivné diela Trosku dáme do obdobia pozdnej puberty, pán Neff bude skoro v dôchodku,  tak toto veľdielo by som charakterizoval orgastickými sťahmi po koite. A aj ten sex stal za h....Autor je lekár, má 55 rokov, žije striedavo v ČR a SR, má prečítanú prakticky celú old school Sci-fi od Asimova, Heinleina, Herberta, cez Strugackich, Lema (p. Fejfekovi doporučujem Sumu technologiae) až ku Kingovi, Prestonovi, Berymu, Brownovi atď obľubený autor a kniha Catch XXII - Joseph Heller. Ale miluje tiež Patchetta, Sapkowského, Pilipjuka. Prečíta si rád aj Viewega či Matkina. Ulietava na Douglas Adamsovi, miluje Monty Pythonov, počúva Pink Floyd, Emerson, Lake And Palmer, Yes, Jethro Tull, ale i Led Zeppelin, Deep Purple, Katie Meleua, Iné Kafé, Slíže, Jarek Nohavica atď. Najhoršia kniha v živote - práve zrecenzovaná. Spotreba sedatív počas čítania knihy 30 tbl Lexaurín 5 mg. Ešte mu chýba sto strán. 

Komentáře (30)

kniha Nikola Tesla a Albert Einstein na cestě časem recenze

dusty
15.01.2013

Hezká debata :D Knížku jsem nečetl a pokud jsou ukázky autentické ani nebudu. Bojiovat za knihu nebo proti ní je zbytečné. Lidičkové, čtěte si, co je Vám libo. Jen malá poznámka pro Dotcoma. Pocit vlastní důležitosti (" Vyprosím si tykanie, drahá pani V. ") je příma cesta do pekel. Zastav se někdy před zrcadlem a od srdce se zasměj. Recenze piš dál, protože jak už jsem napsal, jsou-li ukázky autentické, pak je to děs. :D

Dotcom
14.01.2013

Pre pani Vilotet. Vyprosím si tykanie, drahá pani V.
Str 69 rozdodně áno! Tyto konflikty...
Str.90 Zanechal další práce o kvantové...
Str.138 konec teprve stvoříte pane Teslo. Atď.
Ako vidím celý prvý náklad bol rozobraný. Pani Violet má polovičku, ja druhú. Ale ja varujem ostatných pred nákupom tohoto braku, pani Violet, ja som knižku nezobral z tých, čo Vám ostali nepredané, alebo ste ju dostali darom, ergo snáď sa Vám skutočne päči. Možné je všetko, ako aj to, že stránky autora na nete sú podvrhom, rovnako je asi podvrhom aj jeho facebookový profil, kde je rovnaká fotka. V tomto prípade autorovi doporučujem obrátiť sa na privacy police. V prípade ďaľšieho nactiutrhačského príspevku k mojej osobe neváham osloviť príslušné orgány. Týmto žiadam aj admina stránky k zjednaniu nápravy a kladiem mu otázku. To skutočne, ak človek v dobrej viere napíše, čo si myslí o určitom diele, za ktorý vysolí nehorazných 400 Kč a chce varovať ostatných, musí počítať s tým, že tu bude napadaný zborom autorových rektoskopov?
Ale neodpustím si ešte jednu perličku z knihy. Pre p. Violet str. 88. 'Překvapila mě nevraživost proti němcům pak jsem přiznal, že necitliví,nerozumní a tupí Němci se nemohou srovnávat s mírumilovnými, citlivými a pozornými Čechy'. O stránku ďalej. 'Nastal čas návratu do Curychu, který se s polobarbarskou Prahou nedal srovnávat. A ďalej. 'Mým úmyslem není skončit v Praze jako jeden z tých chudáku. ' ,tá istá stránka, 'Český cisár František Josef. ' - toto som našiel na cca 1000 znakoch. A dosť. Už ma skutočne nebaví sa prieť s fanklubom autora, vydavateľstva, či za čo sa schováva p. Tomáš Fejtek.

paulhunter
14.01.2013

Tak koukám, že je tu jen další pětihvězdičová propagace. Ale s tím my tu už na Databázi knih máme zkušenosti. Vždycky se to provalilo.

LordSnape
14.01.2013

I já se nestačím divit, protože každý, kdo knihu tady chválí, nemá v přečtených nic jiného a tak to vypadá na účelný profil k obraně. Až mi řekne názor nějaký normální uživatel, s vyplněným profilem, pak si nebudu klepat na čelo. Jen mi řekněte vy mudrlanti v jakém vyšla kniha nákladu, když už je teda vyprodaná. 500 kusů samonákladem střídmě odhaduji. Hotový bestseller. :-)

gulliver.0
14.01.2013

koukám a nestačím se divit. Měl sem tu čest přečííst knihu jako jeden z prvních a je brilantní!!!!!! Co nácek nadělá škody, zas ale na druhou stranu je to dobrá rekllama.. Trochu nadělal ostudy Slovenským kolegům a gentlemani z databaze už mlčí, co na začátku měli plno řečí.. Hold, samo o sobě už svědčí to, že kniha byla vyprodána od vydání do měsíce. Proč by si autor dával hvězdičky, když je za vodou, :-))))) už ho vidím jak tady sedí a dává si hvězdičky, zatímco další chystané knihy za něj píše asi bůh :-)))))
Tohle je na veřejnou omluvu, dotcome!!

Evelína Violet
14.01.2013

To je milé. Tak já si tady píši s dětským tvrdohlavcem, hehe :-) A to jediné tě omlouvá, protože jinak bych tě asi musela vytahat za uši.
Prosím tě! Ta tvá stránka není oficiální autorovou a není ani neoficiální. Někdo si tam dal dvě fotky z google a nějaký výňatek, kdo ví, kde to dotyčný sebral. Víš, kolik je takových článků po netu? Prober se, chlapče!
Knihu mám před sebou otevřenou. Náhodně otevírám strany, které začínají takto:

Str. 69: Rozhodně ano!
Str. 90: zanechal další
Str. 138: konec teprve
Str. 252: znáte mě?
Atd., atd…
Chápeš, chlapče? Knihu jsi nikdy neviděl a znovu ti říkám, že v celé knize jsem ani jednou neviděla slovo přednosta. Takže v pořádku, protože jsem ráda, že knihu nenazval brakem nějaký literární expert. To bych vážně nevěděla, zda jsem nenormální já, anebo on.
A buď rád, že jsi zde v anonymitě, jinak by si tě ti, co knihu četli, zřejmě dali k snídani :-)

Dotcom
14.01.2013

Ad Evelina Violet - predpokladám, že dokážete nájsť na stránke autora slovo prednosta v diele. Je zrejmé, že knihu ste vobec nečítala.

Evelína Violet
13.01.2013

Dotcom:

Dobrá, odhalil jsi mě, jsem Waliant, chceš-li :-)
Ale ukončíme to zde, až my dospělí řeknem...
Ty jsi ale skutečně podovodník, zřejmě poberta. Vždyť v té knize je to napsané úplně jinak, než uvádíš :-) Dokonce tam ani jednou není titul přednosta. A celé je to napsané sice podobně, ale ty sis upravil věty a slova, uvádíš zde pro všechny lživé informace..
Takže šup šup, ven s tím. Copak ti autor udělal tak hrozného? Přiznej se nám :-)

Yalka
13.01.2013

Vypadá to, že autor dílka "Nikola Tesla a..." trpí mnohočetným rozštěpem osobnosti :-)))

Dotcom
13.01.2013

Uzatváram svoje vyjadrenia k tejto téme. Ďakujem za hodnotenie p Mamomirov na Heureka.cz - sám autor?, kde reakciou na moje hodnotenie je veta dotcom je podvodník. Tým sa myslím kruh úplne uzavrel. Osobne si myslím, že svet by mal byť pred podvodníkmi varovaný, nie snáď, p. Waliant, či Violet aká Mamomír?

LordSnape
12.01.2013

Mamomir: A ta kvalitní recenze je kde? Asi jsem slepý, neboť jsem zatím zde viděl jen výtahy z knihy, což mi spíše zavání lobby a číst je nebudu, když neznám předchozí souvislosti.

Mamomir
11.01.2013

zde si dovolím ještě uveřejnit kvalitní recenzi ze skutečné knihy:

Zdroj:
Zdroj: http://www.facebook.com/pages/Nikola-Tesla-Albert-Einstein-na-cest%C4%9B-%C4%8Casem/126516694065119?bookmark_t=page

Mamomir
11.01.2013

Zdravím všechny!
Vlastně jsem se zaregistroval jenom kvůli DOTCOMOVI, neboť jsem na internetu nalezl ve všech recenzích pouze jeho komentář, ze kterého vychází až brutální nenávist. Všude, jak na Heurece, Kosmasu, atd., nevím kde všude..
Pokud chceš kritizovat, napiš srozumitelně, co ti vadí, co se nelíbí. Na nějaké nenávistné napadání si zde v Čechách nepotrpíme!
Já knihu přečetl celou a podrobně. Kniha je úžasná, velmi nádherně psaná a s obrovským potenciálem ve světě literatury.
Takovéto ubohé špinění a hanění dokáží splodit jen ubozí závistivci.
Toliko ode mě!

eraserhead
09.01.2013

Napsat recenzi bez použití diakritiky? Pokud to nemá nějaký skrytý význam (o čemž pochybuji)? To odmítám číst. I když jsem si to samozřejmě přečetl, jen abych zjistil, že jsem to číst neměl. Tvou recenzi, respektive její atmosféru a tón, bych totiž pravděpodobně aplikoval jako komentář k tvé recenzi. A to zdůrazňuji, že jsem recenzovanou knihu nečetl, až doteď jsem o její existenci nevěděl a s jejím autorem nemám naprosto žádné styky.

LordSnape
09.01.2013

Autor si musí sám knihu hvězdičkovat plným počtem, aby to vůbec nějak vypadalo. To přeci jen o něčem svědčí. Jsem rád, že se objevil i názor nezaujatého čtenáře, který není s autorem nijak ve styku.

Dotcom
14.01.2013

Tak prosím - odkaz priamo na stránku autora: http://www.walliant.estranky.cz/ - stačí kliknúť na reklama na knihu Nikola Tesla...
Pre istotu ešte raz copycut stránky autora - výňatok nie je celý, komentár je obmedzený počtom znakov:

„Už to slyším, slyším to!“ vykřikl náhle Nikola.
„Co – co slyšíš?“ nechápal Albert a otáčel se na všechny strany, ale neslyšel nic.
„Cožpak to neslyšíš?“ volal nepříčetně stařec a zacpal si uši dlaněmi. „Je to šílené a hrozné! Všude slyším pískání, klepání, bušení a tisíce jiných zvuků! Bože, nebo je to snad v mé hlavě? Nedokážu to rozpoznat a nezajímám se o to! A co vzorec! Musím na to přijít, musím!“ otočil se k tabuli a s novým zápalem začal počítat.
Einstein viděl, jak starci znovu vyhrkly slzy a pochopil, jak nesmírně ten člověk touží po vítězství. Když uplynula hodina, Tesla již křičel hlasitě, opakoval si vzorce popředu i pozpátku, a sotva si uvědomoval, že popsal dobrých třicet metrů tabule. Ovšem to nebyla tabule běžná, jakou známe ze škol, nýbrž její výška se zvedala pět metrů ke stropu. Proto se vědec pohyboval na jezdícím žebříku, aby vzorci zaplnil všechny plochy. Neustále znovu a znovu omílal své výpočty výkřiky, mluvil sám k sobě a pokládal si záhadné otázky. Chvílemi rozmlouval s démony a snažil se je zachytit kolem sebe, přičemž jim pokládal nesrozumitelné otázky. Vůbec si nevšímal mimozemšťanů v čele s přednostou rady, kteří ho pozorovali udiveně již delší dobu. Einstein starce neustále zklidňoval, ale již chápal, že všechna jeho varování přicházejí vniveč.
A potom zcela nečekaně Tesla vykřikl z plných plic:
„Mám to! Konečně - konečně! Rozluštil jsem tajemství virtuálního kina! Všichni mě poslouchejte! Věc se má tak, že - -“
- - A všichni poslouchali, avšak ve skutečnosti jeho objevu předcházela ještě jedna maličkost - -‘
„A dost!“ vykřikl jsem a zaklapl knihu. Pohlédl jsem na Rotrimiu a zvolal: „Rychle za Teslou! Musíme mu ukázat knihu a říct mu všechno, co jsme zjistili!“
„Jak si přeješ, Bene. Tedy pojďme rychle!“
Utíkali jsme k výtahu a následně se ocitli ve vědeckém sále. Spatřili jsme Teslu chodícího kolem s rukama ve vlasech, takže vypadal jako člověk na pokraji zoufalství. Opodál postávali mimozemšťané s Einsteinem a vedle nich byl strýček s Telou. Všichni mlčeli a sledovali vynálezce. Křičel jsem na ně zdálky:
„Pane Tesla! Pane Tesla! Vy jste to dokázal!“
„Co – ha, to jsi ty, Bene! Myslel jsem, že dokázal, ale pak jsem si uvědomil, že mi schází ještě jeden klíč. Ale – ale moment! Jak to víš, nebyl jsi tu?“
„Zde!“ vykřikl jsem a podával mu knihu.
„Co je to?“
„Kniha, ve které se píše všechno, co jsme dosud zažili, ale také to, co teprve zažijeme.“
„Co to blábolíš, kluku?“
„Mluví pravdu!“ ozvala se za mými zády Rotrimia. „Četli jsme společně až do chvíle, kdy jste vykřikl na schodech, že jste rozluštil záhadu kina.“
„Hrome! Teď už nerozumím ničemu!“
S těmi slovy otevřel knihu a počal číst:
„A všichni poslouchali, avšak ve skutečnosti jeho objevu předcházela ještě jedna maličkost. Tesla si neuvědomil, že zapomněl do svých rovnic započíst neprostorové lineární kontinuum. Jen podvědomě tušil, že je velmi blízko svému klíči k otevření bran virtuálního kina - -“
„Dál nic není!“ zvolal Tesla a listoval stránkami, které se leskly prázdnotou. „Tady to končí, Bene!“
„Končí?“ nechápal jsem značně otřesen.
„Co to znamená?“ mumlal pro sebe stařec.
Einstein se chopil slova:
„Možná by to mohlo být - -“
„- - Co?“ přerušil jej nedočkavě Tesla.
„No, napadlo mě, že základní jednotkou času je sekunda, jež je definována dobou trvání 9 192 631 770 period záření. To - -“
„- - To odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133,“ skočil mu do řeči stařec, „a ta předpokládá cesiový atom v klidu při teplotě přesné nuly. Avšak není-li taková teplota, což v cestování čase nemůže být, dosahuje jiných hodnot. No jistě! A ty hodnoty musíme spočítat! Alberte, napadá tě něco?“
„Bohužel, příteli!“ bránil se rukama Einstein. „Nejsem Bůh!“
„Tak to je konec,“ povzdechl zničeně Tesla a usedl na zem. „Kdybych znal ten vzorec, dokázal bych podle něj vypočítat přesné hodnoty a zavést je do systému kina. Takto jsme v koncích.“

Evelína Violet
13.01.2013

Je mi smutno, tolik smutno..
Knížku jsem dostala k Vánocům, byla překvapivá, byla tajemná, byla bolestivá. Párkrát jsem při ní plakala, zejména při popisu Osvětimi. Chtěla jsem dát plné hodnocení a překvapeně čtu, že je to nejhorší brak???
Nerozumím tomu. Jsem špatná já, nebo nechápu literaturu tak, jak by člověk měl chápat umění? Kde to jsme a v jakém světě? Zamýšlíme se nad sebou samými? Mně stačí, když pozoruji své prsty s pozadím slunečních paprsků.... Mohu s nimi hýbat, takový zázrak, taková nádhera... Ale vím, že jsem to já, znám své prsty, jsou mé. Mohu soudit člověka, jemuž náleží, protože jsem to já. Vy zde soudíte něco, co vůbec neznáte, nikdy jste neviděli..
A tolik nenávisti kvůli jedné knize.... Ach, to snad ani nemůže být kvůli knize, není to osobní?? Autor popisuje na začátku knihy, že děkuje všem nepřátelům, neboť bez nich by nedošel tam, kde je dnes. Zřejmě odůvodněně, jak začínám chápat..
Nesuďte prosím, nebo budete souzeni...

herdekfilek
09.01.2013

Takhle nadávat, to je až nemorální. Krása boží, člověče. Celou knihu tvých nadávek a rozbitých iluzí bych si strašně rád přečetl, protože to opovržení, který z toho sálá, to je jak slunko s šestimilionovou životností. Výbušné svou novostí. Jen houšť alias hobluj barde.

Mamomir
11.01.2013

Zděšeně nahlédl do kuchyně, kde spatřil Nikolu ležícího na zemi. Držel si křečovitě uši a vzlykal.
„Niki!“ vykřikl kamarád.
„Ticho!“ zasyčel ležící v hrozných křečích. „Všechno slyším!“
„Co všechno?“
„Prosím potichu, potichu! Chceš mě zabít!“
„Sám sebe neslyším,“ šeptal Szigeti.
„Au,“ sténal postižený, „slyším zvuky přes čtyři bloky! A pohleď nahoru!“
„Nic nevidím, co je tam?“
„Nevidíš tu mouchu? Ten bzukot je jako sbíječka! Zab ji, zab! Zešílím z toho!“
Hromotluk uchopil Nikolu a odnesl ho na lůžko. Poté zašeptal:
„Přivedu lékaře.“
„Au! Takový hluk! Hlasy z ulice a rachotící povozy! Chtějí mi vymlátit mozek z hlavy!“
Szigeti napnul sluch, ale nic neslyšel. Odběhl ven, aby se za chvíli vrátil v doprovodu lékaře. Ten pacienta prohlížel, občas něco zašeptal, ale odpovědí bylo neustálé skučení. Pak povstal, naznačil obrovi, ať jej následuje na chodbu a tam pronesl:
„Váš přítel utrpěl nervové zhroucení. Tep jsem naměřil 250 úderů za minutu, a to je životu nebezpečné. Nejedná se ani tak o nemoc, jako spíš o proniknutí do mystických stavů podvědomí. Slyší dokonce i tikot hodin přes tři místnosti. A nepochybuji o tom, že nás právě poslouchá.“
„Slyším všechno! Pomoc!“ kvílel nemocný přes dvoje dveře.
Lékař ztlumil hlas:
„Vypodložte nohy postele něčím měkkým. Uzavřete přes den okenice a utěsněte je dekami. Na noc je otevřete, ať má čerstvý vzduch. Domnívám se, že pokud se z toho nedostane sám, lékařská věda mu nepomůže. Zkuste mu dávat malé dávky bromidu draselného. Když se cokoliv změní, zavolejte mě.“
„Děkuji, doktore!“ vstoupil do místnosti a pustil se do úprav. Nakonec zašeptal:
„Potřebuješ něco, příteli?“
„Au!“ zařval Tesla a tlačil si dlaně na uši. „Neumíš mluvit potichu!“
„Nikolo!“ šeptal kamarád. „Co se s tebou stalo..“
Uběhlo několik dní, ale nic se nezměnilo. Nikola trpěl nepředstavitelnými bolestmi a zvuky v blízkém okolí vnímal jako dunění. Slyšel houkající vlaky vzdálené třicet mil, hřmění bouřky na stovky mil a hlasy z města. V noci byl klidnější, neustále šeptal o přebytečném komutátoru a že to musí dokázat, anebo zemřít. Jakmile se zdálo, že horší to být nemůže, vyskytl se další problém. Nikola nedostával plat a Szigeti o něj pečoval 24 hodin denně. Přitom živil dva krky z úspor. Po dvaceti dnech nemoci lékař konstatoval beznaděj na uzdravení. Pacient toho dne klidně usnul. Szigeti u něj bděl celou noc, dokud k ránu neusnul. Probudil jej povědomý hlas:
„Kamaráde, proč spíš na židli?“
„Nikolo? Jsi v pořádku?“
„Jistěže jsem! Co by mi mělo být. Szigeti, mám hrozný hlad!“
„Bože!“ vykřikl obr a samou radostí popadl kamaráda do náruče.
„Kušuj!“ vzpíral se dlouhán. „Zbláznil ses?“
„Ne! Jen musíš jíst! Vydrž a odpočívej! Přinesu čerstvý chléb s máslem a marmeládou.“
„A nezapomeň na teplé mléko!“ volal za ním udivený Tesla.
„Jen chvilku strpení!“
Jelikož byl Szigeti rodilý sportovec, nutil přítele pozvolna ke cvikům. Když třetího dne Nikola přemýšlel nad komutátorem, pronesl obr rozhodně:
„Jdeme na procházku!“
„Ale mně se nechce!“
„Nestrpím odmluvy, i kdybych tě měl vynést násilím!“
Pokáraný chtěl vybuchnout, ale ovládl se a dodal:
„Máš pravdu. Vděčím ti za mnohé, tedy pojďme.“
Kráčeli uličkami v záři zapadajícího slunce a větřík jim omýval tváře. Směřovali k Dunaji, kde zabočili do místního parku na kopci, z něhož byl úchvatný pohled na řeku. Nikola zastavil se zrakem upřeným k západu a pronesl:
„Pohleď na ten svět kolem. Všechna tajemství přírody putují kolem nás, stačí natáhnout ruku a uchopit je. Jsou blízko a přesto tak daleko, ale já chci víc! Toužím být průkopníkem vědy a chci zvědět tajemství prostoru a času. A tomu zasvětím svůj život. Pokud neuspěji, bylo vše marné. Ale pokud dojdu k cíli a já vím že ano, vystoupím až na samý vrchol světa, abych odkryl to nejmocnější světlo. Nechci nic pro sebe, chci vše pro lidstvo! Slyší-li mě Ten nahoře, prosím tě, dopřej mi té radosti dojít do cíle! A já slibuji, že budu navždy tvým dlužníkem! Nikdy neustanu v dobývání záhad světa, mezi které řadím prioritně elektřinu. Ukaž mi směr, kterým se dát! Dal bych vše za jedinou odpověď..“
Szigeti sledoval kamaráda v obavách, že se nemoc vrátila, ale Nikola vypadal klidně. Hleděl k západu se slzami v očích, až po chvíli začal recitovat Fausta od Goetheho:

Hleď, jak se lesknou v žáru večera
zelení obklopené chatky.
Níží se slunce. Dožil den.
Pospíchá pryč a nový den zas nítí.
Ó, na křídlech že nejsem povznášen,
bych za sluncem směl zakroužiti!

Náhle znehybněl a zakryl si oči. Zlehka se zapotácel, ale hned se narovnal. Zběsile sípal:
„To není možné! Tak snadné a prosté!“ vyskočil a začal kreslit diagram do písku. Přitom mumlal:
„Použijeme dva obvody namísto jednoho? Ano! Pak vytvoříme dva proudy! Ty proudy budou mít fázový posuv devadesát stupňů – vlastně kolmo na sebe – ano? Ne? Ano! Ano! A magnet – bude rotovat! Bude rotovat v prostoru uvnitř? Jistě! Rozhodně? Přitáhne stálý proud elektronů, vlastně všechny! Bože!“
Povstal ze země a zíral na svůj nákres. Pak pohlédl k západu a z očí mu vytryskly slzy. Slunce se propadalo za horizont a poslední paprsky hřály nenávratný den. Tesla pronesl v hlubokém dojetí:
„Ani tisíc tajemství přírody bych nevyměnil za to jediné, které jsem přírodě vyrval z náruče s nasazením vlastního života!“ poklekl a poklonil se nebesům.

eraserhead
10.01.2013

Dotcom: Nebudem to dále rozmazávat, protože to stejně nemá asi smysl a nebudeme to tqady zaplácávat nějakými nekontextními hádkami. Závěrem jen 2 věci: 1) Nereagoval jsem na knihu, ale na recenzi. Nepopírám, že kniha je špatná, o čemž mě úryvek přesvědčil. Neznamená to však, že by byla dobrá tahle recenze. Ta dobrá není. A na to jsem reagoval. 2) Má být psaní přes Ipad nějakou omluvou? Opravdu je relevantní psát recenzi, tedy v podstatě nějakou formu (literárního) díla bez diakritiky? SMS dobře, ale pokud takto někdo bude psát něco většího, důležitějšího, vypovídajícího, já osobně to neztrávím a vždy to bude obrovský negativní znak. Absence diakritiky v psané formě je prostě mor a kdyby ta recenze byla napsána sebelépe (jako že není), bez diakritiky nikdy nemůže být dobrá.

nightlybird
10.01.2013

Za předpokladu, že jsou citace z knihy identické, je třeba autorovi recenzované knihy přiznat jedno : jeho ego (a odvaha) dosahují vskutku kosmických rozměrů, stejně jako jeho nevědomosti. Není ale třeba mu spílat, spíše by bylo na místě projevit alespoň minimální dávku soucitu. Dovolím si proto zacitovat : Bible Mt 5:3 - "Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské " .
Míra mého soucitu, není ale taková, abych recenzovaný skvost četl, natož dokonce zakoupil. Obávám se totiž velmi, že by se taková skutečnost neblaze podepsala jak na mém duševním, tak i fyzickém stavu (ostatně již teď nepříliš valném). A příteli herdeku, který se rád střemhlav vrháš do četby adrenalinových knih, zkroť pro tentokrát svou vášeň a neriskuj, nejsem si jist, zda bys to i ty dokázal bez poškození zdraví vstřebat a byl bych krajně nerad, kdybych tak přišel o projevy tvého jiskrného ducha (ať už jim říkáš jakkoliv).

Dotcom
09.01.2013

Pre eraserhead: Áno písal som bez diakritiky cez Ipad. Ďakujem za kritiku. Dovolím si vložiť ukážku diela z autorovej stránky:
"Avšak Nikola toho pramálo dbal, neboť byl neuvěřitelně soustředěný a celý svět se točil jen kolem něj a virtuálního kina. Občas usedl do bobku a rval si vlasy, jindy zas udeřil do zdi a mumlal nesrozumitelná slova. A potom, po velmi dlouhé době se jeho mysl otevřela novému vnímání. Cítil mohutnou sílu v sále, jiskření na kůži a kolem sebe spatřoval poletovat miliardy čísel a vzorců. Pokračoval v psaní na tabuli, přičemž skládal vzorce abnormální složitosti v bleskovém sledu. Einstein jen zíral s otevřenými ústy a na své počty docela zapomněl.
„Už to slyším, slyším to!“ vykřikl náhle Nikola.
„Co – co slyšíš?“ nechápal Albert a otáčel se na všechny strany, ale neslyšel nic.
„Cožpak to neslyšíš?“ volal nepříčetně stařec a zacpal si uši dlaněmi. „Je to šílené a hrozné! Všude slyším pískání, klepání, bušení a tisíce jiných zvuků! Bože, nebo je to snad v mé hlavě? Nedokážu to rozpoznat a nezajímám se o to! A co vzorec! Musím na to přijít, musím!“ otočil se k tabuli a s novým zápalem začal počítat.
Einstein viděl, jak starci znovu vyhrkly slzy a pochopil, jak nesmírně ten člověk touží po vítězství. Když uplynula hodina, Tesla již křičel hlasitě, opakoval si vzorce popředu i pozpátku, a sotva si uvědomoval, že popsal dobrých třicet metrů tabule. Ovšem to nebyla tabule běžná, jakou známe ze škol, nýbrž její výška se zvedala pět metrů ke stropu. Proto se vědec pohyboval na jezdícím žebříku, aby vzorci zaplnil všechny plochy. Neustále znovu a znovu omílal své výpočty výkřiky, mluvil sám k sobě a pokládal si záhadné otázky. Chvílemi rozmlouval s démony a snažil se je zachytit kolem sebe, přičemž jim pokládal nesrozumitelné otázky. Vůbec si nevšímal mimozemšťanů v čele s přednostou rady, kteří ho pozorovali udiveně již delší dobu. Einstein starce neustále zklidňoval, ale již chápal, že všechna jeho varování přicházejí vniveč." Najväčší problém celej knihy je, že k jej prečítaniu je potrebné veľké množstvo sedatív, aby sa človek cez ňu prehrýzol. Ale netvrdím, že niekomu sa kniha skutočne zapáči. Prajem veĺaodvahy k čítaniu. Mimochodom reagovať na knihu, ktorú ste nečítal je každopadne zaujímavé. Ja som len chcel upozorniť ľudí, aby sa nenechali napáliť pochvalnými recienziami samotného autora. Toť vše. :-)

2