Tajemství dávné sněhové bouře

recenze

Chlad (2014) / evasamankova (264 views)
Tajemství dávné sněhové bouře
Během běsnící sněhové bouře v horách se ztratila mladá žena, kterou se nikdy nepodařilo nalézt. Co se s ní stalo? Skutečně ji zabila příroda, nebo to bylo něco jiného? Podaří se zjistit pravdu po více jak šedesáti letech?

Arnaldur Indriðason patří v současnosti k nejznámějším islandským autorům. Jeho knihy přinášejí kromě zajímavých detektivních zápletek i jedinečný pohled na historii a život Islandu. Krásná a drsná příroda "země ohně a ledu" se stará o působivou atmosféru knih a tamější zvyk výhradního tykání si a oslovování se křestními jmény zase o velmi netradiční prvek. Kniha Chlad, kterou před nedávnem vydalo nakladatelství Moba, je v pořadí jedenáctou s komisařem Erlendurem Sveinssonem a jeho kolegy z kriminální policie v Reykjavíku.

Erlendur tentokrát opustil Reykjavík a vypravil se do svého rodiště, aby tam strávil několik dní. Z dětství si pamatuje na jednu historku, která koluje ve Východních fjordech už mnoho let. V roce 1942 při velké sněhové bouři v horách v Bludiččině průsmyku umrzlo několik britských vojáků. Ve stejné době a na stejném místě se ale ztratila také místní mladá žena Matthildur, jejíž tělo se nikdy nenašlo.

Erlendur, který sám v dětství prožil podobnou bouři a ztratil při ní bratra, je historkou fascinován a snaží se přijít záhadě na kloub. Všechno je to ale už příliš dávno a většina pamětníků mezitím zemřela a těm několika, kteří dosud žijí, se moc vyprávět nechce. Erlendur se ale nenechává odradit a kolečka návštěv a rozhovorů se starousedlíky nebo jejich potomky postupně nesou svoje ovoce a tajemství zmizení mladé ženy se po částech rozkrývá.

Erlendur mlčky naslouchal starému muži. Viděl, jak moc ho to sebralo, jak je pro něho těžké mluvit o těch dávno minulých časech a zážitcích, které zjevně jeho život poznamenaly víc, než si sám uvědomoval. Jen úplný cizinec, někdo odjinud, by pravděpodobně dokázal procítit, jak ochromující účinek na něho tyto události, i když ležely už tak daleko za ním, měly.

Autor vypráví příjemně lehce a kniha plyne rychle vpřed. Většinu děje tvoří právě rozhovory s osobami, jejichž vzpomínky přinášejí do dávné historie jasno. Ovšem dřív než by to neustálé obcházení lidí a vyptávání se mohlo poněkud nudit, autor začne prokládat děj také souvislejšími pasážemi ženina zmizení a vzpomínkami Erlendura na osudný den z dětství.

Knize protkané působivou atmosférou Islandu rozhodně nechybí napětí. Autor přichází průběžně s odhaleními, která v několika fázích skládají celý dávný příběh. Nejde ale o nic šokujícího. Naopak výsledné tajemství vypadá možná trochu "obyčejně", ale zase o to uvěřitelněji a lidsky. A vlastně i velice smutně. Autor zkrátka nic uměle nepřevrací, jen aby čtenáře za každou cenu šokoval. Celý příběh tak drží pevně pohromadě a nejasnosti či nelogičnosti v něm najde opravdu jen málokdo.

Pro dobrou orientaci v příběhu i místě děje slouží krásná barevná mapka na předsádce knihy. Kvůli všem těm vzájemně si podobným a krkolomným islandským názvům se skutečně hodí.

Chlad si rozhodně zaslouží pozornost všech milovníků detektivních příběhů. Je napínavý a díky atmosféře i hodně mrazivý. Moc se mi líbil. Doporučuji.

Komentáře (0)

kniha Chlad recenze