Tajemný Prokop

recenze

Tajemství Prokopa Velikého (2019) / Jarin.zvon
Tajemství Prokopa Velikého

Na knize „Tajemství Prokopa Velikého“ mě na první pohled upoutala zajímavě řešená obálka a jméno autora Jiří Dobrylovský. Přiznávám, že o autoru s tímto jménem jsem slyšel poprvé, a proto jsem si vyhledal informaci, že se jedná o absolventa Vysoké školy ekonomické v Praze (promoval 1984), na níž v současnosti přednáší. Také jsem si vyhledal informaci, že panu Dobrylovskému MOBA vydala i další tituly, které též sahají do historie. Jmenovitě jde o knihy Nevinný bratrovrah a Omyl kronikáře Kosmy, které si už jenom na základě jejich interesantních názvů rád přečtu, protože ty názvy mě lákají.
Coby senior se pokaždé znovu a znovu divím chybám, které se v naší lidské společnosti vyskytují opakovaně, a působí to, jako by se lidstvo nepoučilo z minulosti. Říkám si: „Proč?“ Já sám když udělám chybu, se snažím zamezit jejímu opětovnému výskytu a většinou se mi to daří. Na rozdíl od historie lidstva, kde se chyby i po staletích opakují.
Zpravidla se historické problémy vztahovaly k otázkám náboženství, víry. Prolínání tří časových rovin v knize Tajemství Prokopa Velikého právě ukazuje pohled na náboženství a jak víme, dějiny náboženství byly dějinami napětí, konfliktů a střetů, ať už třeba mezi zástupci jezuitů a protestantů.
Já sám jsem praktikující katolík, uznávám pomoc bližnímu svému, ale na otázku probíhající migrace mám svůj vyhraněný názor. Vlastně i z tohoto důvodu pro mě bylo zajímavé rozšířit si mé poznatky v oblasti náboženské problematiky. Náboženské téma je v této knize dle mého názoru dobře zpracováno.
Postava kněze Prokopa Holého, řečeného Velikého, který zemřel v bitvě u Lipan, a patřil k nejmocnějším mužům nejen v Čechách, nýbrž i Evropě, mě upoutala už na základní škole v hodinách dějepisu. Deník, který si Prokop za života vedl, představuje takové zrcadlo jeho názorů a postojů a přináší poselství o předtím nezveřejněných událostech z historie naší země. Jezuité neměli Prokopa v lásce, pokládali jej za kacíře.
Potěšil mě závěr knihy, kdy vatikánský Strážce Vittorio Baldini v roce 2018 dorazil do Prahy a byl nadšen z toho, jak Češi zapáleně čtou. Láska ke čtení je dobrou reklamou našich lidí a přeji si, aby podobný pocit jako měl Strážce v Praze měli z Čechů – čtenářů i jiní hosté naší vlasti.

Komentáře (0)

Přidat komentář