Syrový pohled do zraněného lidského nitra.

recenze

Pastva pro oči (2020) / Podlavicí
Pastva pro oči

Rovnou k věci – od Pastvy pro oči jsem neměla bůhvíjak veliká očekávání, o to víc mne tento příběh chytil za srdce, rozerval ho na kousíčky a už nespravil. Pastva pro oči je nevídaným zjevením na literárním poli – svým zajímavým konceptem, neobvyklou kompozicí, neklasickými postupy, čtivým stylem a nelacinou autenticitou by se mohla rvát o první příčky nejprodávanějších knižních titulů – ona však rezervovaně čeká v rohu a vyhlíží jen ty čtenáře, kterým by se mohla zarýt až do morku kostí. V mém případě se to povedlo a troufám si říci, že to pro autorku díky tomu, s jakou nevídanou lehkostí paradoxně vůči tak těžkému tématu její text působí, nebylo vůbec těžké. Je to výjimečná kniha.

Zatímco všech 118 fotografií, které jsou v knize popisovány, hýří pravdou a upřímností, ucelená Pastva pro oči si se čtenářem zahrává a pro ty předem nepřipravené by mohla být lehce zavádějící. Je totiž vystavěna formou výstavního katalogu – připravte se na neucelený děj odehrávající se pozpátku, vhledy formou deníkových zápisů, dopisů a vzpomínek, v nichž čtenáři jednou za čas může uniknout informace, kterou bude později potřebovat. Tato experimentální kompozice není o nic méně hravá než klasicky vystavěný děj a nutno podotknout, že po pár mých počátečních pochybnostech, vůbec nebyla na obtíž. Právě naopak. To, jak nevšedně a ojediněle je kniha napsána, již v úvodu příběhu čtenáři evokuje pocit knihy, která bude stát za jeho pozornost.

Příběh nepojednává o New Yorku v padesátých a šedesátých letech, ani o povolání fotografů, nebo o tehdy rozrůstajícím se feminismu a emancipaci. Všechny tyto pilíře jsou totiž velmi umně odsunuty do pozadí – příběh na nich stojí, ale nezakládá si na nich. Ve skutečnosti jde v Pastvě pro oči úplně o něco jiného – o vyrovnávání se s rolí génia, bolestného vztahu matky s dcerou a necitlivé, řekla bych až surové, proniknutí do nitra zraněné, po lásce volající lidské duši. A to dokáže i nesenzitivního člověka opravdu zabolet.

Lillian Prestonová je dívkou z dobrých, vzdělaných poměrů. Avšak již v dětství její srdce vzplane pro tehdy triviálního koníčka – fotografování. A jakkoli nesprávná a neuspokojující se její pozdější volba univerzity pro okolí může zdát, ona se rozhodne srdcem a na naléhání své rodiny nedbá. Tehdy je to její první špatné životní rozhodnutí, ale záleží, z jakého úhlu pohledu se na to díváte. Tento kolotoč špatných, mnohdy nepochopitelných, avšak srdcem řízených rozhodnutí a událostí pak nabírá obrátky. Život Lillian Prestonové nemůžeme označit jako horskou dráhu, protože směr jejího života se již od jejích dvaceti let ubírá pouze dolů.

Jak těžký, surový a nepochopený může být život mladého génia? Pastva pro oči vám život takovéto mladé ženy naservíruje na stříbrném podnose formou vzpomínek její dcery, přátel, milostných partnerů i profesních kolegů. S notnou dávkou zášti i nepochopení vykreslují Lillian Prestonovou je geniální osobnost, po jejímž boku nebylo lehké žít.

Pastva pro oči je neveselým příběhem o rozkladu již od prvních chvil nefungujícího vztahu mezi matkou a dcerou, líčením života, který materiálně ani fyzicky za nic nestojí, v rozporu s životní vášní, pro kterou se hlavní protagonistka rozhodla žít. Goldbergová popisuje nejsilnější a nejniternější momenty života Lillian Prestonové, geniální fotografky, která obětovala svou vášeň na úkor toho nejcennějšího. Svým způsobem je tato próza geniálně nadčasová. Náš momentální způsob života se totiž tomu hlavní protagonistky nápadně začíná podobat.

Pastva pro oči je ambiciózní a kvalitní prózou, která by vám mezi lacinými, bezhodnotně podanými romány jistě neměla uniknout. Je to určitým způsobem kniha s přesahem, kterému nemusíme plně porozumět, aby nás zasáhl. Dokonalost smyslu autorčina sdělení nás donutí k tomu se mu na dlouhou dobu plně oddat. Fotografie, jejichž příběh nám vyvstává před očima, jsou velmi hravým a nevídaným předmětem, který nás dostává do hry. Tak osobní, tak krásné, tak surové a citlivé zároveň. Román Pastva pro oči je tím nejambicióznějším, ale zároveň tím nejrezervovanějším, co jsem za poslední dobu četla. Budu se opakovat. Je to výjimečná kniha.

Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (2)

Přidat komentář

Podlavicí
20.08.2020

@broskev28 Ať se líbí!

broskev28
12.08.2020

Děkuju za zajímavou recenzi - mě tedy navnadila a těším se, až si knížku přečtu.