"Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých"

Román "Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých" od Olgy Tokarczukové je literární zážitek, který balancuje na hranici mezi detektivkou, filozofickým traktátem a ekologickým manifestem. Je to kniha, která klade víc otázek, než nabízí odpovědí – a právě tím provokuje a zůstává v mysli.

Hlavní hrdinka Janina Dušejková je postava, kterou si nelze splést. Osamělá žena na okraji společnosti, podivínka posedlá astrologií a ochranou zvířat, jejímž hlasem autorka komentuje morální rozklad světa kolem. Tokarczuková s jejím prostřednictvím rozvíjí příběh o sérii vražd, které otřásají malou vesnicí, ale pod povrchem se odvíjí mnohem hlubší drama o spravedlnosti, zodpovědnosti a vnitřní svobodě.

Atmosféra knihy je chladná, zádumčivá, občas téměř klaustrofobická. Jazyk je bohatý, obrazný a místy záměrně těžkopádný – to může některé čtenáře zdržovat, jiné naopak vtáhnout. Některé pasáže, zejména astrologické, mohou působit zbytečně rozvleklé, ale ve výsledku utvářejí podivuhodný, osobitý svět.

Kniha si zaslouží respekt za svou odvahu – nepodbízí se, ale nutí čtenáře vyjít z komfortní zóny. Možná není pro každého, ale kdo se na ni naladí, ten dostane silný příběh s hlubokým poselstvím a výjimečnou hlavní hrdinkou, která se zaryje pod kůži.

Tato recenze vznikla díky laskavému poskytnutí recenzního výtisku nakladatelstvím Host, za což jim děkuji.

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotl... více

Komentáře (0)