Svěží vlna v severské krimi

recenze

Skočný příliv (2013) 3 z 5 / Babouš
Skočný příliv

Když před pár lety do Česka dorazila trilogie Milénium Stiega Larssona a následně se pulty knihkupectví zaplnily dalšími knihami skandinávských autorů, myslel jsem si, že to nebude trvat dlouho a po „severských autorech“ nikdo ani neštěkne.

Jak jsem se zmýlil! Nejprve mě dostal Anders de la Motte se svým originálním pojetím severského thrilleru a teď mě spláchla svěží vlna Skočného přílivu.

Čím je ta kniha výjimečná?

Už tou úvodní scénou, v níž čtenář sleduje chladnokrevnou vraždu těhotné ženy. Pachatel ji zaživa pohřbil do mokrého písku tak, že jí ven čouhala jenom hlava. A pak přišel příliv…

O 25 let později Olivia Rönningová, mladá studentka policejní akademie, nevyřešený případ opět otevírá v rámci domácího úkolu. Láká ji záhadná smrt ženy i to, že se zločince pokoušel dopadnout její otec, policejní detektiv.

Olivia nemá přístup k žádným oficiálním složkám ani dokumentům, ale zato ovládá moderní technologie, nechybí ji zdravá zvídavost. Ačkoliv zápletka není nic, co by ostříleného čtenáře detektivek zvedlo ze židle, výborně napsaná postava Olivie mě skutečně bavila.

Druhá dějová linie sleduje příběh skupiny bezdomovců, která se stala terčem útoků agresivních mladíků. Ti bezdomovce mlátí do bezvědomí a svůj čin si ještě navíc natočí a umístí na internet pro pobavení celého světa.

Skandinávie je proslulá svým sociálním cítěním a manželé Börjlindovi při psaní Skočného přílivu využili i své zkušenosti z psaní filmových scénářů. Myslím, že to na tom je docela vidět.

Román si lze krásně představit jako film, ale především je to velice čtivá kniha, v níž se objevuje hodně dialogů a krátkých kapitol.

Komentáře (0)

Přidat komentář