Svědek

recenze

Svědek (2014) / Morsie (1137 views)
Svědek
No jo, je to tu – do třetice všeho dobrého s Annikou Bengtzonovou. Od Marklunodové jsem četla jak Explozi, tak Studio 6, takže kdy přijde řada na Svědka, byla jen otázka času. Sice jsem měla jako obvykle ten trochu nepříjemný pocit, že třeba budu zklamaná, ale překousla jsem to. Dvě knihy byly super, ta třetí musí být taky.

A hádejte co – Svědek je prostě boží! V časové linii je děj Svědka zapasován mezi Studio 6 a Explozi. Jestli v tom máte trochu bordel, nevadí, jestli jste četli knihy na přeskáčku, nebo jen jednu, je to jedno. Každá kniha je jeden vlastní případ a to jestli v minulé knize bylo Annice patnáct a teď šedesát je docela fuk. Podstatný je jen příběh a jeho brilantní zpracování.

Potom, co Annika sama spáchala vraždu, na ni okolí kouká trochu jinak. Jasně, vypravujte jim, že to byla sebeobrana, vysvětlujte, že soud vás shledal nevinnou, pro okolí, média a dokonce i rodinu už jste jednou pro vždy vrah. Annika to zkrátka nemá snadné, skoro každý s ní opovrhuje, kolegové se jí vyhýbají a rodina od ní dala ruce pryč. Jediní lidé, kteří při ní pořád stojí je její babička a potom šéfredaktor Schyman. Ten mladou novinářku nevyhodil, pouze ji přeložil na noční směny. Pro Anniku je to děsná otrava. Dřív ve Večerníku psala velké články a teď vyplňuje sportovní tabulky a šťourá se v nose. No, pořád je to ale lepší než prsem do oka – má peníze a může nějak vyžít.

A tehdy, když usíná na jedné nudné noční směně, ji kontaktuje Aida. Ta je bosenskou přistěhovalkyní a před chvílí se stala svědkem vraždy. Nijak pěkné vraždy – pořádně kruté a chladnokrevné! Annika ihned zbystří! Nejen proto, že vycítila případ a šanci zachránit si svou pověst i kariéru, ale také proto, že je jí jasné, že Aida je v nebezpečí. Svědci nemají většinou dlouhou záruční lhůtu. Bohužel Anice nedochází, že snahou Aidu ochránit ji víc vystavuje nebezpečí.

Vražda neunikne pozornosti medií, včetně samotného Večerníku, a k ohavným krutostem se ještě přidává krádež nákladního auta. Jistě, to vedle těch jatek není tak poutavé, ale svou spojitost to má. Do toho všeho se pak přidává záhadná a hlavně docela dost pochybná organizace na ochranu svědků zvaná Ráj. Jeden by řekl, že tyhle věci spolu nesouvisí. No Annika je jiného názoru a rychle si dává dvě a dvě dohromady. Tedy snad dost rychle, snad nikdo nezemře. Snad se ona sama zas nezamotá do nějakého průšvihu.

Jak jsem psala výš, Svědek je skvělý a potvrzuje jen, že Marklundová je prostě mistryní svého oboru. Který dokázala bravurně zúročit i pro komerčnější účely – a my jsme za to rádi. Opět je tu napínavý, strhující, čtivý děj co má spád, co vás strhne s sebou. Zase nechybí propracované, neplacaté postavy, které samy prožívají svoje soukromá dramata. Nechybí psychologická rovina a ani skvělá řemeslná práce s jazykem. Opět se ocitáme v redakci, ovšem oproti dvěma předchozím knihám navštívíme i jiná místa – poodkryjeme oponu tam, kam se běžně nedostaneme.

Svědek je takřka bezchybný a pro ty, co si oblíbili severské krimi, pro ty, co mají rádi Anniku a Lizu, pro milovníky novinařiny, nebo prostě pro ty, co rádi čtou strhující příběhy je tím pravým počtením na dlouhé zimní večery.

Komentáře (0)

kniha Svědek recenze