Stříbrná zátoka

recenze

Lisa žije již pět let se svou dcerou Hannou v Austrálii nový život, odpoutaný od minulosti. A podstatnou roli v něm hraje moře, především velryby. Proto když do jejich Stříbrné zátoky dorazí Mike Dormer, není zrovna nadšená. Zpočátku tedy vlastně ano - Mikeův příjezd je sice záhadný, ale brzy si ho téměř všichni oblíbí, především jedenáctiletá Hannah, i on sám k tomuto místu dost přilne. Později se ale přijde na původní důvod jeho návštěvy - Mike totiž pracuje v londýnské firmě, která plánuje v Silver Bay postavit luxusní hotel s možností vodních sportů a jeho úkolem bylo zařídit tuto událost na místě. Ale Mike zjistil, jaké je Silver Bay kouzelné místo, jak důležité je pro velryby a další mořské živočichy a v neposlední řadě si oblíbil jeho obyvatele, a proto se rozhodne místo zachránit, jak jen bude moct. Kromě toho zjišťuje další důvod, proč je Silver Bay tolik důležité - důvod související s Lisinou a Hanninou minulostí, která rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou a kterou se postupně dozvídáme. Podaří se zátoku zachránit před vybudováním turistického letoviska? A dokáže se Lissa konečně naprosto odpoutat od své minulosti a přestat se strachovat z jejích následků?

Knížky Jojo Moyes jsou pro mě srdcovkou. Než jsem tě poznala pro mě bude navždy jedna z top knížek vůbec a asi žádné další autorčino dílo ji nepřekoná, to prostě nejde. I tak mě ale každá její kniha naprosto dostane a Stříbrná zátoka rozhodně nebyla výjimkou. Obdivuji, jak si pokaždé dokáže vybrat docela originální téma a podat ho čtenářům takovým způsobem, že je prostě dostane. Nebo alespoň na mě to tak platí. Tady na začátku knihy ani netušíte, jak silný a překvapivý příběh vás tu nakonec bude čekat. Zprvu se kniha totiž tváří jako romantický příběh s komplikovanou love story, který stojí pouze na snaze ochránit zátoku velryb. Záhy však zjistíte, o kolik je celý příběh ve skutečnosti hlubší.

U Jojo bývá zvykem psát knihy z pohledu více postav. Tady jich je dokonce pět s tím, že ke konci přibude ještě šestá osoba - ta ale jen v jedné nebo ve dvou kapitolách. Může se to zdát jako příliš velký počet a stejně jako já se můžete obávat, že se v postavách budete ztrácet. U mě se to ale nestalo a myslím, že k tomu není důvod. Každá postava je stylem vyprávění dost odlišná a celou dobu máte naprosto jasno v tom, kdo je kdo. Pro mě bylo nejpozoruhodnější to, že jsou zde i kapitoly z pohledu jedenáctileté Hanny. A ještě více mě překvapilo, jak se autorce podařilo do takového dítěte vžít. Hannah je sice na svůj věk trochu vyspělejší, než je běžné - vzhledem k její minulosti se ale není čemu divit. Nicméně i tak stále samozřejmě přemýšlí jinak než dospělý člověk a to se autorce naprosto bravurně povedlo. Stále mě nepřestává udivovat, jak skákala z pohledu dospělého člověka na dítě a přitom z dítěte neudělala dospělého.

Dalším vypravěčem byla Kathleen, která je velmi důležitou součástí příběhu. Kathleen je šestasedmdesátiletá paní, Lisina teta, která vede hotýlek v Silver Bay. Já jsem si ji opravdu oblíbila. Na svůj věk byla fakt dost aktivní a přestože byste si pomysleli, že její život asi za moc nestojí, když se nikdy nevdala a nemá děti, není tomu tak. Její život rozhodně nikdy nebyl ani není žádná nuda a momentálně veškerou svou energii dává do toho, aby zajistila bezpečný život Lise a Hanně. Byla takovým světlým bodem příběhu, věřila, že všechno dobře dopadne a vždycky jsem si u jejích kapitol tak nějak odpočinula.

Samozřejmě romantická zápletka se tu točí kolem Lisy a Mikea. Lisa mi ze začátku k srdci moc nepřirostla, připadala mi taková chladná, možní i trochu sobecká. Teď ale naprosto chápu, proč byla taková a je vůbec s podivem, že po tom, co prožila, dokáže žít. To vám ale spoilerovat nebudu. Nemohu vám toho ani moc říct o tomto románku, protože bych toho vyzradila až moc, ale rozhodně se nemusíte bát, že by celá kniha byla jen o tom. Mike se sice do Lisy zamiloval dost intenzivně, u Lisy to jde pozvolna, ale částečně i díky Mikeovi se odhalují tajemství minulosti, které jsou mnohem důležitější. A je možné, že kdyby Mike nevtrhl do Lisina života, nikdy by se nedozvěděla nesmírně důležité informace a navždy by se trápila kvůli chybám, které učinila.

Celkově bych řekla, že je dost důležitým tématem knihy rodina a především to, že někdy se rodinné soužití úplně nepovede a dopadne to všelijak. V určitých chvílích to rozhodně není nijak jednoduché čtení a autorka člověka dokáže dost zaskočit. Na druhou stranu ale musím říct, že to, jak kniha skončí a co se na konci dozvíme, jsem už nějakou dobu tušila. Ale to mi vůbec nevadí. I tak jsem si knihu neskutečně užila a celý dojem ještě umocňovalo prostředí Austrálie, které příběhu dodávalo na atmosféře. A samozřejmě tam teď nutně potřebuji jet, to je jasné. Za sebe vám i tuto knihu autorky mohu vřele doporučit a už teď se těším, až se pustím do její další knihy, což bude tentokrát nejspíš Krasojezdkyně.

Komentáře (0)