Stínadla se bouří - kniha pro nebojácné kluky

recenze

Nakladatelství Albatros se rozhodlo opětovně vydat zásadní díla Jaroslava Foglara v novém obalu a plány nemění ani v této nelehké době. V květnu 2020 totiž vyslalo do světa druhý díl stínadelské trilogie Stínadla se bouří.

Ten je možná o něco méně provařený než Záhada hlavolamu, která se v roce 1993 dočkala i filmového ztvárnění. Stínadla se bouří navazují po několikaměsíční pauze na události z děje prvního dílu. Po opětovném zmizení ježka v kleci se vontská organizace rozpadla a celé hnutí upadlo do krátkého zapomnění. Naštěstí tato situace netrvá dlouho, protože jednoho dne se Stínadly začne šířit zpráva, že legendární hlavolam byl opět nalezen.

Vontové o sobě opět dávají vědět a v jejich čtvrti je pěkně nebezpečno. Nikdo z okolí se k nim neodváží vypravit, protože by schytal několik bolestivých ran. Rychlé šípy ovšem mají pro strach uděláno, a především chtějí získat více informací o tom, co se v tajuplných Stínadlech děje.

Celá kniha tak sleduje jejich nebezpečné výpravy za Vonty, postupné odkrývání tajemství nebo seznámení se záhadnou postavou s přezdívkou Široko. V ději nechybí řada napínavých a dramatických okamžiků, při kterých se oblíbená pětice často dostává do velkého nebezpečí. Jejich výpravy ovšem přinášejí ovoce a můžete sledovat i momenty, kdy dochází k velkým objevům a odhalením.

Vzhledem ke stáří samotného příběhu (poprvé vyšel v roce 1947!!!) asi každého napadne, jestli dokáže zaujmout i dnešní přetechnizovanou generaci mládeže, která se od té doby posunula mílovými kroky někam jinam. Troufám si tvrdit, že část z nich by určitě mohla upoutat. Dobrodružství Rychlých šípů jsou natolik atraktivní, že nadchnou i po desetiletích.

Zároveň zobrazují i tvrdost tehdejší doby, která se od té současné přecijen poměrně dost lišila. A v některých případech to může být i problém. Dovolím si trochu spoilerovat, protože příběh je už natolik známý, že to snad tentokrát nebude vadit. V jednom okamžiku najdou Rychlé šípy kroniku Vontů, kteří jim zároveň unesou psa Bublinu. Dostanou dva týdny na to, aby provedli výměnu. A oni tak dlouho otálejí a vymýšlejí plány, jak by mohli zachránit Bublinu, ale zároveň i kroniku, až pes ve špatných podmínkách zemře.

A na tomto místě se musím zeptat. Opravdu je dobré dnešní generaci dětí předložit tuto událost, kdy v podstatě kluci obětují psa kvůli knize? Navíc když jsou celou dobu popisování jako ti nejslušnější a nejrozumnější, kteří jdou všem příkladem. Asi každý by dokázal vymyslet hned několik alternativních verzí, které by nepůsobily tak drasticky. Pan Foglar si ovšem kvůli dramatičnosti vybral právě tuto.

To je tedy malá kaňka na jinak úžasných příbězích pro mládež. Vznikly prostě v jiné době a nemůžou to nijak zatajit. I přesto si stále zaslouží pozornost, protože klady nakonec zápory jednoznačně převýší. Jaroslav Foglar žil celý svůj život pro děti, kterým obětoval většinu svého času. A na jeho literatuře je to prostě znát.

Jedním z největších pozitiv této trilogie je jednoznačně samotné prostředí. Stínadla jsou v knize popsaná opravdu neskutečně tajemně a čtenář si je tak představuje ve svých myšlenkách jako opravdu nebezpečnou čtvrť, do které by se nechtěl vydat. Atmosféra je zde opravdu neskutečná a tvoří tak minimálně polovinu celého příběhu.

Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na krásné ilustrace, o které se stejně jako u prvního dílu postaral Jiří Grus. Jsou krásně barevné a úžasně vystihují jednotlivé osoby i události.

Určitě si tedy neváhejte pořídit Stínadla se bouří a stejně tak i všechna ostatní znovuvydáváná díla tohoto legendárního autora. Tato série totiž rozhodně nekončí a začíná vytvářet opravdu nádhernou sbírku klasických děl literatury pro mládež.

Komentáře (0)