Stín banyánu

recenze

Stín banyánu (2014) / Safienka (224 views)
Stín banyánu
Když jsem si tuto knihu vybrala k recenzi, vůbec jsem nevěděla, co budu číst. Neznala jsem autorku, ani obsah díla. Šla jsem do ní s tím, že se jedná o skvělou knihu s pěknou obálkou. Jak málo stačí.
A pak se mi do ní nechtělo. Přečetla jsem si pár komentářů od čtenářů a odložila jí bokem, raději. Dvakrát jsem začala a do třetice jí přečetla až do konce.
Je to silný příběh, silné kafe. Válka vždy byla a bude něčím, co v nás zanechá spoustu hrůzy a strachu. Z minulosti už nějakou zkušenost máme, ač už jen málokdo přímo zažitou. Přesto mají všechny války jedno společné, teror. Upevňují nás akorát v tom, že člověk umí být stvůra nemilosrdná, která si nebere servítky. Život sem, život tam. Vždyť je to jedno. Stíny banyánu je dílo, které nám opět připomíná, co všeho je člověk schopen.
Děj se opírá o osud sedmileté Raami a její rodiny. Osud, který se na nic neptá, rovnou jedná. Autorce se podařilo vytvořit něco velice emotivního. Zpočátku jsem se nemohla do stránek začíst. První polovina byla náročnější a maličko se táhla. Druhá část knihy to čtenářům řádně vynahrazuje. Vše je podtrženo informací, že se jedná o autobiograficky laděný román.Tento příběh je jakýmsi uveřejněním autorčina života. Opírá se o vzpomínky a zkušenosti. A proto je to tak nabité a v závěru strhující.
Příběh začíná v roce 1975, kde v hlavním městě Phnompenhu vypuká válka. Teror Rudých Khmerů nezná mezí. Rodina prince Sisowath Ayuravann se musí sbalit a urychleně opustit dům. Jeho poklid známe tedy jen krátce. Od té doby je všechno jinak. Domov tvoří vaši bližní a je jedno, kde se zrovna nacházíte. Jeslti na poli, v chýši, opuštěné škole či kuchyni. Žít se dá všude. Bohužel ale vše utajit nelze. Díky pravdomluvnosti dítěte se musí rodina rozdělit. Každý má svou cestu. Nejprve rodinu opouští milovaný otec, princ Ayuravann, poté se musí rozdělit i zbytek. Raami zůstává se svou mladší sestřičkou a matkou.
Člověk ví, že má očekávat nemilosrdnou schopnost člověka chladnokrevně vraždit, ale i přesto mě to zaskočilo. Kdo chce psa bíti, hůl si vždycky najde. Jak pravdivé vždy a všude. Mladí vojáci, kteří sotva vylezli z kolébky se ohánějí puškou a ničí životy. Jejich pravda je v moci Organizace, která jim udílí úkoly.
Abyste přežili, musíte makat od rána do rána, za jakýhokoliv počasí s plechovkou rýže na den. Vše pod dohledem a krutým terorem. Paměť a jakékoliv špatné slovo je trestáno smrtí. Malé dítě se musí uchýlit k myšlenkám na možnou smrt, aby přežilo. Díky tomu, že se Raami potýká s tělesným postižením, je odprostěna od některých prací. Přesto musí bojovat o svůj holý život. Jediné, co jí zbývá, jsou příběhy, které jí kdysi vyprávěl otec. Příběhy a hluboce zakopané vzpomínky.
Nejsem si jistá, jestli bych po knize sáhla znovu, přesto mě zasáhla a já jsem ráda, že jsem se jí dokopala přečíst.

Komentáře (0)

kniha Stín banyánu recenze