Starý dobrý YA punk

recenze

Tábor zavržených (2023) 5 z 5 / Red-haired
Tábor zavržených

Představte si, že jste neprávem odsouzeným vrahem. Zůstanete ve vězení na doživotí bez možnosti odvolání, nebo se přihlásíte do výcviku elitních zabijáků a vrahem se nakonec přece jen stanete?

Hlavní hrdinka Signal moc času na rozmyšlenou nemá, ale cokoli ji připadá lepší než nadosmrti hnít v cele. Podaří se ji ale přežít výcvik mezi skutečnými vražednými psychopaty? Zjistí, kdo skutečně zabil její nejlepší kamarádku? A je možné, že k některým odsouzencům začíná cítit něco víc?

Ach, tak tohle byla knížka přesně podle mého gusta! Autorka nás hodí rovnou doprostřed děje a my se s hlavní hrdinkou dostáváme do tábora, kde se akce od začátku do konce už nezastaví. Příběh je svižný, čtivý, a přesto se setkáváme hned s několika zajímavými postavami, o kterých chceme zjistit víc.

Tohle je ten typ knížky, kterou si užijí jak mladší, tak starší čtenářky. Pro mě to byl tak trošku návrat do těch oldschoolových dystopických sérií jako jsou Hunger games, Nevítaní, Delirium a mnoho dalších, které se mi vryly do srdce. Nechyběl tady milostný trojúhelník, pořádná dávka násilí a akce, napětí a lehká detektivní zápletka, ve které na konci ty kostičky tak pěkně zapadly do sebe, že tomu nemám co vytknout. Během čtení jsem pochybovala jak o hlavní hrdince, tak o dalších postavách z party zavržených, a přesto se mi líbilo jejich sbližování, nová přátelství a empatie, kterou vůči sobě objevovali.

Pokud stejně jako já milujete starší YA klasiky bez zbytečných okecávaček se spoustou akce, pak věřím, že si knihu taky nesmírně užijete.

Já jsem nadšená, hodnotím 5*/5* a těším se na další díl!

Komentáře (0)

Přidat komentář