Spáleniště: Zkouška

recenze

Thomas a jeho přátelé unikli z Labyrintu a dostali se do bezpečí. Mysleli si, že jsou konečně venku a o ZLOSINu už nikdy neuslyší. Jenže to se všichni spletli.

Erupce - to je nemoc, která se dostala mezi obyvatelstvo na Zemi. Bylo to ve stejné době, kdy sluneční erupce postihly celou zeměkouli a zničily tak velkou část všeho živého. A právě erupcí byli nakaženi všichni uprchlíci z Labyrntu. Ze ZLOSINu jim oznámili, že pokud přejdou Spáleniště do bezpečného útočiště za čtrnáct dní, dostanou lék. Jiná cesta neexistuje, prostě musí jít.


Hm, tak tohle byla vážně pecka. Dashner pro své čtenáře opět připravil skvělý literární zážitek. A pokud se vám líbil Labyrint, Spáleniště se vám bude líbit taky.

Opět se setkáváme s hrdiny, které jsme v minulém díle opustili a nechali je na jednu noc odpočinout. Už od začátku příběhu je jasné, že cesta přes Spáleniště nebude vůbec jednoduchá. Když tvůrci Labyrintu dokázali vytvořit rmuty, nebezpečné tvory, co vymyslí teď? Určitě to nebude procházka růžovou zahradou. Spíše spálenou zahradou.

Kromě nich se seznamujeme i s novými postavami, především s Brendou, která v ději nahradí Teresu Ne, Teresa vážně nezemřela, ale přišlo mi, že se tam Brenda prostě objevila, aby byl v knize přítomný ženský element.

Stejně jako v minulé díle jsme ani tentokrát Thomase neopustili. Došlo mi, až jsem knihu přečetla, že všude byl jenom samý Thomas. Nevadilo mi to, prostě to tak má být. Jen je škoda, že nedostali větší prostor Minho a Newt, ani Teresa se v ději moc často neukázala.

Zajímavým prvkem v knize byli raplové. Raplové jsou lidé, kteří byli nakaženi erupcí a existuje řada stádií. To nejhorší stadium je, že se z vás stane chodící zombie.

Děj je nabitý akcí už od prvních stránek a rozhodně neusnete nudou, protože Dashner nachystal řadu zvratů, překvapení a hlavně vám neustále opakuje, že...ZLOSIN je dobrý. Dobrý? No, tak to se snad dozvíme v závěrečném dílu, protože ZLOSIN se v předchozích dílech jevil jako opravdu krutý spolek šílenců, který nemá slitování s nikým.

A i když se mi kniha vážně moc líbila, byla zde jedna věc, která mi přišla zvláštní a nepochopitelná. Stalo se u bezpečného útočiště, a pokud se ve čtení dostanete do těchto míst, tak někteří mi možná dají za pravdu, že to bylo trochu přitažené za vlasy.

A hlavně, nikomu a ničemu nevěřte.

Komentáře (0)