Sníme o planetě Zemi

recenze

21. den (2015) / ciniminisek (249 views)
Sníme o planetě Zemi
Antiutopie se v knižním světě začíná objevovat čím dál častěji. Autorka Kass Morgan má tedy nelehký úkol sepsat knihu tak, aby měla co nabídnout, nenechat se strhnout konkurenčními tituly a svým čtenářům podat ten nejlepší zážitek. Zda se jí to povedlo, si můžete přečíst právě teď.

Wess společně s dalšími odsouzenými úspěšně přistál na planetě Zemi. Na zemi zpustošené radiací. Je to již dvacátý první den a divoká skupina se začíná obávat o svou budoucnost. Nevěří nikomu a jediné v čem se dokážou shodnout je to, že nejsou na Zemi jediní přeživší. To se záhy potvrdí, když začnou umírat členi jejich výpravy.

K problémům celé skupiny se přidávají i ty osobnější, které prožívá každý zvlášť. Bellamy se snaží najít svou sestru, Clarke tíží tajemství, jenž po vyřčení změní celý její svět a samotný Wess svou roli vůdce přestává zvládat. Jenomže jediné, co může tyto odsouzence zachránit je důvěra v toho druhého a snaha táhnout za jeden provaz. Zdá se to jako lehký úkol, ale přesvědčte o tom skoro sto delikventů…

21. den je již druhou částí ze série. Počáteční díl s názvem Prvních 100 měl velmi kladné ohlasy, které zašly až do takové míry, že se producenti rozhodli natočit seriál dle knižní předlohy. Poté se strhla lavina nadšených fanoušků a jak kniha, tak i seriál se dál veze na vlně úspěchu. V čem tkví takové kladné výsledky?

Určitě to bude originalitou nápadu. Velkolepá myšlenka příběhu zasazeného do vesmírného prostředí, kdy se naše planeta Země bere jako něco, co už neexistuje tak, jak ji známe. Je záhadou pro tisíce lidí a vydání se na ni je sázka do loterie. Buď přežiješ, nebo zemřeš.

Čtivost se této knize také nedá upřít. Poměrně malé množství stran vydatnější čtenář zvládne zhltnout během večera. Slovo zhltnout je zde na místě, jelikož se příběh čte skoro sám. Chytí a nepustí, dokud čtenář nedojde do zdárného konce.

Hlavní i vedlejší postavy jsou popsány nenásilným a neúnavným stylem. Čtenář se lehko zvládne do nich vcítit a brzy se pozastaví nad tím, jak mu přirostli k srdci. Na druhou stranu větší počet aktérů příběhu ubližuje tím, že čtenáři chvilku trvá, než si pořádně uvědomí o kom, že to vlastně čte a čí příběh prožívá.

Titul 21. Den v sobě skrývá mnoho překvapujících scén. Bohužel ty záhy vystřídá hluchý počet úryvků, kde se nic prazvláštního neděje. Je to vážně škoda, poněvadž dějových linií je v tomto případě přehršel, tudíž by bylo správné si s nimi více pohrát.

Celkově knihu hodnotím kladně, kdy ale nesmím opomenout na slabší nedostatky, kterých se v druhém, neboli udržovacím díle nevyhneme. Budeme tedy doufat, že třetí a zároveň závěrečný díl, který v originále vyšel v únoru 2015, nás pořádně překvapí.

Komentáře (0)

kniha 21. den recenze