Smolný rok

recenze

Smolný rok (2014) / Morsie (1031 views)
Smolný rok
Poslední dny je vážně krásně a já zatoužila po nějaké letní literatuře. Po příběhu, který se odehrává v létě, někde v přírodě – možná na venkově – prostě tam, kde jsou slyšet ptáci a cítit čerstvě posečená tráva. Prostě takovou tu knížku, kterou můžu vytáhnout ven a jít si číst do parku, anebo ještě líp, u nás na chatě někam na louku nebo k rybníku.

A tak jsem se vydala na misi. V knihkupectví jsem prohledávala regály se společenskými romány a ne a ne kápnout na to pravé. A pak jsem ho uviděla! Smolný rok se na mě plaše usmíval a já věděla, že to je ta pravá knížka, kterou hledám.

Nemusela jsem jí listovat, nemusela jsem si přečíst úryvek na zadní straně, mně stačila ta obálka. Prostě láska na první pohled.

A právě ten den, co jsem si knížku koupila, jsme s rodinou odjeli na naši chatu. Sluníčko krásně svítilo, ptáci zpívali, tráva voněla. Já si lehla na louku do stínu růžového keře a začetla se do příběhu tří žen.

Slocumbovi jsou rodina čítající pouze tři členy. V pětačtyřiceti nejstarší Ginny – mě by vážně deprimovalo být v tom věku nejstarší – je matkou třicetileté Lizy a babičkou patnáctileté Mosey. Podle Ginny je to nejspíš nějaká kletba. A tak se teď obě starší ženy obávají o nejmladší Mosey. Ta má totiž zanedlouho dovršit patnácti let – má nastat smolný rok.

Mosey sama je z toho taky vyděšená a rozhodně nechce dopadnout jako máma nebo babička. No naštěstí je to doslova dítě nepolíbené, takže pravděpodobnost těhotenství je mizivá. Přesto má pořád obavy a spotřebu těhotenských testu vyšší, než kterákoliv dospělá žena. Nu což, panna Marie byla taky panna!

Ovšem těhotenství se nekoná a katastrofa je zažehnaná. I když pěkný rok to není ani pro jednu. Prostřední Liza totiž utrpí menší mrtvičku. Od té doby nemůže hýbat polovinou těla a mluvení, no to je kapitola sama pro sebe.

Jenže ženy Slocumbovy jsou na rány zvyklé a proto spolu drží víc, než kdekteré jiné rodiny. Ginny je rozhodnutá pro svou dceru udělat všechno, co je v jejích silách – ať to stojí, co to stojí. A když Lize v rehabilitaci ze všeho nejvíc pomáhá voda, postará se o to, aby jí pořídila bazén.

A právě ten bazén se má stát pro všechny tři osudným. Nebo lépe řečeno to, co se najde při jeho budování.

Pod starou vrbou, která stojí v cestě, jeden z mladíků na výpomoc objeví malou kovovou truhličku. Trochu to vypadá, jako pozůstatek po dětech, které do truhličky ukryly poklady a pak ji zakopaly. Jenže obsah nevypadá, že by byl po dětech. Tedy dětský je, ale po dětech nebude.

Kostřičku novorozence tam zakopal jistě někdo docela jiný.

Jenže kdo a proč?

Paráda. Já ani nemám dost rozumných slov, jakými bych Smolný rok ohodnotila. Prostě jsem si čtení náramně užila – jako už dlouho ne. Své na tom má jistě i prostředí a počasí, ale ten příběh – no je prostě ohromný!

Tenhle příběh tří žen, který střídavě vypráví každá z nich, je úžasnou směsicí romantiky, humoru, napětí, i brilantního stylu.

Líp to popsat neumím – na to jsem z toho moc nadšená – můžu jen říct, že mě to upřímně bavilo, a že se těším, co dalšího autorka napíše.

Komentáře (3)

kniha Smolný rok recenze

lapagerie
27.09.2016

Knížku jsem koupila, přečetla a s recenzí musím plně souhlasit. Bezva počtení.

Morsie
03.06.2014

Taky jsem pak měla trochu obavy, ale knížka je to fakt super :) Každopádně díky moc za takovou kladnou odezvu - to vždycky potěší :)

rusalka123
26.05.2014

Nevím, jestli bych po knize sáhla, asi spíš ne, ale recenze je napsána moc pěkně.