Skrytá pravda o lidském životě

recenze

Švédsko. Země o níž nevím téměř nic. Nikdy jsem tam nebyla. A přece ji vidím před sebou. I slyším. Chladné moře, zpěněné vlny, nikdy neustávající vítr. Hukot vln a tlumené nárazy lodí o přístavní mola. Kraj drsných přímých lidí, kteří – smířeni s nikdy nekončící prací – dělají, co je třeba. Svou rodnou zemi milují a jsou s ní neoddělitelně spjati.

Taková je i rodina, v níž řízením osudu vyrůstá židovský chlapec Šimon. Zahrnut láskou matky, podporou otce, avšak pod tíhou jakéhosi podivného smutku.
Šimon je zvláštní chlapec, je velice chytrý a od útlého dětství miluje knihy, historii a především hudbu. Hudbu, jež v něm vyvolává zvláštní až magické představy. Inspiruje ho k napsání básně o moři. O vlně, která je sama sebou a zároveň součástí moře, v němž má svůj začátek a v němž nachází i svůj konec. Stejně tak jako jeden lidský život – bezvýznamný, ale také jedinečný a neopakovatelný v dějinách lidstva.

Šimon je spíše samotář, od školních let má jen jediného blízkého přítele – Izáka – jejich přátelství však vydrží na celý život. Oba chlapci – a nejen oni, ale i ostatní postavy románu, navzájem zásadním způsobem ovlivňují své životy, jsou součástí jakéhosi většího celku, jehož význam přesahuje naše chápání.

Šimon rozhodně není prvoplánově kladným hrdinou, i on má své temné stránky a své vnitřní démony, s nimiž musí bojovat. A jak dospívá – postupně se učí vycházet se sebou samým a vyrovnat se se svými skutečnými i domnělými selháními a se svým pocitem viny.

Téměř magický, velice čtivý, ale přesto neobvyklý příběh Šimonova života je doplněn o zajímavé historické souvislosti (Švédsko v průběhu i po 2. světové válce) a dotýká se i role mýtů a archetypů v lidských dějinách.
Kniha mne naprosto pohltila, z příběhu dýchá jakási ryzost a opravdovost, je v něm ukryta téměř na dosah jakási prvotní pravda, kterou tolik dychtíme poznat, a nakonec nám jen o vlásek opět uniká….

Komentáře (0)