Skleněný trůn

recenze

Skleněný trůn (2015) / Schefik
Skleněný trůn

Asi žádná fantasy kniha pro mládež nevzbudila v posledních měsících tolik pozornosti, jako právě vydaná novinka z nakladatelství CooBoo Skleněný trůn. Tato, zahraničními čtenáři opěvovaná série, se tak konečně dočkala i českého překladu. Dokáže však dostát svému jménu, nebo za vším stojí pouze šikovný marketing?

Již podle nakladatelství, u kterého tato kniha americké autorky Sarah J. Maas vychází, bude více méně jasné pro jaké čtenáře je Skleněný trůn určen. CooBoo je známé především díky young adult literatuře, na kterou se primárně zaměřuje a ani právě vydaná novinka na tom není jinak. Ačkoliv jsou tituly zaměřeny především na dospívající jedince, nic nebrání tomu, aby se do příběhů z CooBoo začetly i odrostlejší ročníky. A právě vydaný Skleněný trůn k tomu vyloženě vybízí, jelikož všemožná hodnocení na různých databázích slibují opravdu zajímavé počtení.

A co na čtenáře v této knize čeká? Celaena Sardothien byla již od mala vychovávána k jedinému úkolu - stát se tím nejlepším zabijákem na světě. Což se jí záhy podaří a její jméno vzbuzuje opravdový strach. Jednoho dne se však něco zvrhne a je uvězněna v obávaných solných dolech v Endovieru. Pobyt zde se rovná prakticky rozsudku smrti, Calaena však přežije první rok a na obzoru se objeví šance na přežití. Stane se jedním ze šampionů a nastoupí do nelítostného turnaje, který pokud vyhraje bude její propustkou z vězení. Pro nejlepšího zabijáka na světě by se mělo jednat o lehký úkol, realita však může být úplně jiná...

Pokud patříte mezi čtenáře, kteří milují rozvitý příběh ve stylu Hry o trůny, či detailní svět jakým je Tolkienova Středozemě, doporučím otočit se a zapátrat po trochu jiných titulech. Skleněný trůn má daleko blíže k Hunger Games, Divergenci, nebo Dashnerovu Labyrintu. Čtenáři se tak mohou těšit na strhující a čtivý příběh, který má však k epičnosti opravdu daleko. Na druhou stranu se nesnaží ani tak působit, takže fanoušci fantasy mohou ke čtení přistoupit bez zbytečně přehnaných očekávání.

Ostatně přehnaná očekávání budou asi největším kamenem úrazu této knihy. Anotace láká čtenáře na strhující podívanou, nervydrásající turnaj na život a na smrt a nelítostnou hrdinku jejíž srdce je z ledu. Jenže ouha, v průběhu samotného čtení dostávají tato tvrzení čím dál více trhlin, aby se nakonec prakticky sesypala jako domeček z karet.

Strhující podívané se sice dočkáme, ovšem z velké části bude kniha o seznamování s postavami a řešením kdo s kým, proč a za kolik. No tady možná malinko přeháním, jisté ovšem je, že proslulá vražedkyně a nelítostná hrdinka rozhodně nemá srdce z ledu, jak by se mohlo zdát. Ba co víc, chová se jako obyčejné 18-leté děvče se všemi svými manýry a ne jako nejobávanější zabiják v celém království. Ostatně právě její pověst ji dostala tam kde je teď a díky turnaji může dokonce získat svobodu.

Bohužel ani turnaje si v tomto případě příliš neužijeme, některá kola jsou shrnuta dokonce do jedné dvou vět. Je to rozhodně škoda, protože právě v turnaji o králova šampiona je velký potenciál, který autorka nechala ležet ladem. Oproti tomu se rozhodla rozvíjet jiné dějové linie, které se sice zatím nemusí jevit tolik důležitě, ovšem kdo ví, co nám přinese budoucnost. Přeci jen máme před sebou ještě řadu pokračování a tak zde bude prostoru pro vylepšení více než dost.

Pokud tedy uvažujete o tom, že se do této knihy začtete, doporučím rozhodně nečíst anotaci a ani příliš nadšené ohlasy na internetu. Díky tomu si dokážete zachovat alespoň malý odstup a možná vás kniha více než mile překvapí. Abychom ovšem jen nehanili nesmíme Sarah J. Maas upřít fakt, že píše velice čtivě. Díky tomu budete mít takřka čtyři sta stran přečtených sotva za dva dny. Je sice jasné, že k dokonalosti má zatím tato série daleko, ovšem to nejpodstatnější se jí podařilo na výbornou. Získala oddané fanoušky, kteří netrpělivě očekávají další díl a neváhají se za své hrdiny a oblíbenou autorku postavit v jakékoliv diskuzi. A myslím si, že to je daleko důležitější, než kdyby někdo napsal, že tu máme druhého Tolkiena, protože upřímně, Tolkien je z velké části docela nuda. Příběh má především bavit a hlavní hrdinové si mají získat vaše srdce a to se autorce ve Skleněném trůnu beze zbytku podařilo. A nic na tom nezkazí ani přehnaná očekávání, která můžete anotací, nebo ohlasy na internetu získat.

Komentáře (0)