Severská literatura z jiného soudku

recenze

Severskou literaturu dnes máme všichni spojenou zejména s thrillery a detektivkami. Člověk by málem zapomněl, že v zemích pod polární září vznikají i příběhy, které s krimi nemají nic společného.

Přečetl jsem teď knihu Baby Jane od finsko-estonské spisovatelky Sofi Oksanen. Bylo to moje první setkání jak se Sofi, tak se severskou nekrimi literaturou. A bylo to jako skok ze sauny do sněhu. Celkem osvěžující. Ale příště raději zůstanu v té sauně a sníh přenechám větším otužilcům.

Baby Jane je příběh o dvou lesbách v Helsinkách 90. let. Vypravěčka se zamiluje do Piki, která je nejuznávanější a nejvíc cool lesba v celém městě. Má vlasy ostříhané na ježka, nosí saka a kravaty, na těle jí nechybí pár tetování a piercingů. Své holce vždycky objednává pití a dává si záležet na tom, aby se s ní její přítelkyně cítila v bezpečí.

Jenže i cool Piki má odvrácenou stránku. Trpí totiž těžkými depresemi, které se zhorší s příchodem zimy a s tím, jak Piki přijde o pravidelný přísun peněz. V roli té zodpovědné je najednou vypravěčka, křehká a elegantní kráska, po které touží ženy i muži.

Vztah obou žen je navíc vystaven další zkoušce, když hlavní hrdinka (její jméno se nikdy nedozvíme) zjistí, že Piki nechává svou bývalou přítelkyni, aby jí dělala nákupy a prala prádlo…

Baby Jane je hodně evropská kniha. Je založená nikoliv na ději jako spíš na vývoji postav. Vystupují v ní lesbičky, psychická nemoc i divoké alkoholické noci v Helsinkách. Takto otevřená kniha by v konzervativní Americe nejspíš nevznikla – a pokud ano, rozhodně by se nestala bestsellerem.

Jenže my jsme v Evropě a Baby Jane se ve Skandinávii i v Estonsku, odkud Sofi Oksanen částečně pochází, vyšplhala na žebříčky bestsellerů.

Název románu odkazuje na starý hollywoodský film Whatever Happened to Baby Jane, který vypráví příběh o dvou ženách, které se nenávidí, ale přesto bez sebe nemohou žít. Vypravěčka a Piki to v této knize mají naopak – milují se, ale nemohou spolu žít, protože by se zničily.

Sofi Oksanen umí výborně popsat náladu okamžiku, vystihnout situaci, použít originální přirovnání („Šeptaly jsme si sladká slůvka do telefonu tak dlouho, až na sluchátku zůstala cukrová krusta.“). Tahle poetika mi otevřela oči a ukázala, že severská literatura nejsou jenom detektivky.

Komentáře (0)