Sestry jako noc a den

recenze

Když jsem při poslední návštěvě knihovny narazila v regále s novinkami na thriller Slepá důvěra od Kay Hooper, rozhodla jsem se, že bych této americké spisovatelce mohla dát po nějaké době opět šanci. Kdysi jsem totiž její tvorbu doslova hltala. Knihu jsem si tedy vypůjčila a po návratu domů jsem se do ní okamžitě začetla.

Na úvod své recenze musím případné potenciální čtenáře upozornit na skutečnost, že Slepá důvěra je třináctým dílem rozsáhlé – zatím patnáctidílné – série. Šestnáctý díl vyjde ve Spojených státech amerických v říjnu tohoto roku. Z toho lze lehce usoudit, že série je nejen rozsáhlá, ale zřejmě i nekonečná, jak už to tak v podobných případech bývá. Nemyslím si, že pro pochopení děje této knihy je vyloženě nutné, abyste měli přečteny všechny předcházející díly. Pokud byste však chtěli mít ucelenou představu o některých postavách, které zde vystupují, bylo by to přeci jenom lepší.

Celá série se točí kolem speciální jednotky FBI a kolem soukromé organizace s názvem Útočiště. A co mají tyto dva útvary společného? Vyšetřování masových vražd za pomoci velmi nevšedních technik. Všichni vyšetřovatelé totiž disponují neobvyklými schopnostmi. Najdete mezi nimi senzibily, jasnovidce, média, telepaty a mnohé další. Pokud tedy nevěříte na to, že je možné vycítit něčí energii, vidět ducha zabité mladé dívky, číst něčí myšlenky, případně mít sny o hrůzných vraždách, měli byste se celé sérii vyhnout velkým obloukem.

Členem Útočiště je i bývalý voják Nathan Navarro, který disponuje schopností vyhledávat mrtvá těla. Nathan je vyslán do malého městečka Baron Hollow, aby dohlédl na svoji kolegyni Jessii Rayburnovou, která se sem vrací po dlouhých patnácti letech, aby se vyrovnala se svojí minulostí a zjistila, co se tehdy vlastně skutečně stalo. Její mozek totiž veškeré děsivé zážitky dokonale vytěsnil. Jessie netuší, že její příjezd vyruší vraha, který v městečku nerušeně „operuje“ již několik let. V ohrožení života se tak nakonec ocitne i Jessiina mladší sestra Emma.

Děj samotný nebyl tak svižný, jak bych očekávala. Pořádně napnutá jsem byla až tak posledních sto stránek. A konec? Tak ten mě dost zklamal. Vrah zde jednal dle mého názoru totálně nelogicky a nesmyslně, čímž vlastně usvědčil sám sebe, navíc samotná závěrečná akce s pistolemi a vykopáváním dveří trvala ani ne půl stránky. A co takhle nějaké vysvětlení vrahova chování? Proč vraždil? Co v něm touhu po násilí vyvolalo? Jen samé otázky bez odpovědí.

Celou dobu jsem se navíc ohromně těšila na to, jak autorka pěkně rozvine rodící se vztah mezi Emmou a Nathanem. Jenže jsem se těšila marně. Ach jo. Mám hrozně ráda, když v sobě příběh zahrnuje zároveň napětí i romantiku. A tady se ta romantika vyloženě nabízela. Bohužel však zůstala nevyužita. Tak snad někdy příště.

Na thriller mi přišla kniha dějově slabá. Od thrilleru očekávám větší jatka (omlouvám se všem citlivým povahám), detailnější popis vražedných scén a víc akce. Možná i proto jsem neustále čekala na nějakou vedlejší dějovou linku, která by mi nedostatek napětí vyvážila.

Komentáře (0)