Šedý klenot mezi dystopiemi

recenze

Delirium (2012) / Kateriska (678 views)
Šedý klenot mezi dystopiemi
    Lauren Oliverová - toto jméno si od minulého jara spojuji s knihou Chvíle před koncem. Tenkrát jsem si vyvrkla kotník a skoro celý týden jsem trávila doma. Toto dílo bylo hodně zvláštní a dala jsem mu tři hvězdičky. Kombinace psychologického románu s duchařskou zápletkou se mi nestrávila zrovna nejlépe. Když se na to ale podívám dnes, často se mi stane, že si na tuto knihu vzpomenu. Nevykouřila se mi z hlavy jako většina knih s třemi hvězdičkami.      K Deliriu jsem přistupovala trochu skepticky. Pořídia jsem si ho a chtěla si ho ze zvědavosti přečíst. Zajímalo mě, jak se bude autorčina tvorba dále vyvíjet. V té době jsem za sebou už měla dystopický příběh Hunger Games, dva díly Divergence a Dokonalý pár. Nejvíce pro mě znamenala prvně zmiňovaná trilogie a první díl Divergence, ostatní jmenované příběhy jim povětšinou nesahaly ani po kotníky, a odešly z mého knižního světa s průměrným hodnocením. Nečekala jsem, že ve mně Delirium zachová takový šrám.      Příběh knihy se odehrává ve městě Portland ve státě Maine v blíže neurčené budoucnosti. Před více než šedesáti lety vláda prohlásila lásku za smrtelnou nemoc a byl na ni vynalezen lék, který dostane každý člověk v osmnácti letech. Hlavní hrdinkou knížky je sedmnáctiletá Lena, které v brzkém věku zemřel otec na rakovinu a matka, která byla nakažená amor deliria nervosa (čili láskou) skočila z útesu.      Nyní žije Magdalena v domě se svojí tetou Carol, strýcem Williamem a sestřenicemi Gracie a Jenny. Je dobrá ve studiu a proto se po maturitě dostane na vyšší odbornou školu.      Je léto a Lena vypomáhá svému strýci v obchodě. Když si jde zaběhat se svojí kamarádkou Hanou, potkává Alexe, kluka, kterého zahlédla při svém vyšetření v laboratoři. Netrvá to dlouho a Lena se do Alexe zamiluje. Svoji náklonnost musí ukrývat na každém kroku a dozví se o tom pouze Hana. Dva hlavní hrdinové se rozhodnou uprchnout za hranice města, do Divočiny, kde lidé žijí v představě nekonečné lásky.    Delirium mi tak trošku připomínalo příběh Romea a Julie. Ve skutečnosti mě tato kniha naprosto uchvátila a jelikož budou následovat další dva díly, nemohu se dočkat. Na rozdíl od Rezistence jsou zde city vysvětlovány s velikou hloubkou a ne jen povrchově. Výjimečně nádherným způsobem je zde popisováno i prostředí děje a příroda, zvláště slunce, což ve většině dystopií nenajdete. Mohla bych být Lenou, jelikož mi její povaha připomínala mě sebe samou. Lauren Oliverová se tímto dílem vyšvihla od zvláštně namyšleného psychologického románu mezi šedé poklady mezi dystopiemi. Proč zrovna mezi šedé? Inu, to zjistíte po přečtení knihy,

Komentáře (1)

kniha Delirium recenze

MagdalenaHalow
04.04.2013

K tomu nejde říct snad nic jiného, než - naprosto s touto recenzí souhlasím :)