S cizím mužem v cizí zemi

recenze

Nakladatelství MOBA vydalo novou knihu Aleny Jakoubkové s názvem Manžel nikdy nespí a já jsem si ji samozřejmě nemohla nechat ujít.

Tentokrát vypráví příběh devatenáctileté Eriky, která má poměrně komplikovaný vztah s rodiči – její matce záleží víc na reputaci celé rodiny než na tom, co její dcera prožívá. Erika odmaturovala a dostala se na svůj vysněný obor na vysoké škole a jako odměnu ji rodiče zakoupili zájezd do Paříže. Jenže to by nebyla ona, kdyby se zase něco nezkomplikovalo. V Paříži potkává Pierra, se kterým stráví několik dní plných vášně. Následně se ukáže, že oba vnímají svůj románek odlišně – Pierre rozhodně nestojí o závazný vztah. Když se Erika vrátí zpět do Prahy, zjistí, že si přivezla i nečekaný dáreček. Otěhotněla. Bez váhání se rozhodne, že si dítě nechá. Vdávat se ovšem rozhodně nehodlá a už vůbec o svém stavu nehodlá informovat Pierra. To je velká rána především pro její matku, protože pro celou rodinu to samozřejmě bude velký skandál a zkazí to jejich reputaci. Aniž by si to Eriky matka uvědomovala, svým nátlakem zažene Eriku nejen do náruče cizího muže, ale také do cizí země. Erika si vezme člověka, kterého v podstatě vůbec nezná. Nemá nejmenší tušení, čeho všeho je schopen. Navíc ho do rodného listu svého dítěte nechá zapsat jako otce, i když jím ve skutečnosti není. Vůbec si neuvědomuje, jaké následky by její chování mohlo mít…

Erika je hodně naivní, ale na rozdíl od řady jiných hrdinek si to alespoň sama uvědomuje. Každý děláme chyby a několik jich udělala i ona. Jak si se svým životem poradí?

Spisovatelka Alena Jakoubková se pomalu začíná stávat mojí srdcovkou. Její romány mi připomínají období puberty, kdy jsem hltala díla Lenky Lanczové – a právě ji paní Jakoubková nahradila. Její knížky jsou o životě, o radostech a strastech s ním spojených, o lásce, o vztazích mezi muži a ženami a o tom, jak může být život jednoduchý i komplikovaný. Je jasné, že tyto příběhy jsou určeny spíše ženám – občas jsou naivní, jindy jednoduché, někdy vám jejich čtení nic nedá, jindy budete rádi, že neprožíváte stejný život jako hlavní hrdinky. Zkrátka je nutné k těmto románům přistupovat s tím, že poznáte život jiných žen a strávíte příjemné odpoledne s knihou v ruce. Já je mám ráda především ve chvílích, kdy si potřebuji odpočnout a odpoutat se od svého života – mám tak možnost prožít část života jejích hlavních hrdinek. Navíc nejde čistě o romantiku, Jakoubková zobrazuje život takový, jaký je. A jak všichni víme, vše (a zejména vztahy) nejsou pouze růžové.

Komentáře (0)