Rudé horko, rudé hvězdy, rudí bratři, rudé všecko

recenze

Rudý kapitán (2015) 5 z 5 / katy238
Rudý kapitán

Nastala divoká porevoluční léta a mnohé se hýbe. Staré pořádky, nové struktury, projekty, lidé.

Živí i mrtví.

Jeden takový mrtvý pořádně zamotá hlavu partě kopáčů při přesunu několika zapomenutých nebožtíků na dávno nepoužívaném hřbitově. Nešťastnou náhodou jim chatrná rakev vypadne z rukou a na světlo boží se dostanou tlející kosti. Kopáči nelení a snaží se zamaskovat vlastní nešikovnost, nevědomky tak odhalí poslední hmatatelnou stopu po zločinu, který neměl být nikdy odhalen.

Oni si na tom velmi zakládali. Oni tak celá desetiletí fungovali...

Při rychlém sběru rozházených ostatků jim zůstane v rukou lebka. V ní je hřebík. Od té chvíle je všechno špatně.

K případu, který nikdy neměl být ničím velkým, přicházejí detektivové Krauz a Burger. Nečekají velké pátrání, nečekají kauzu velkých rozměrů. Nečekají nic. Jen pár papírů, nudných, ale nutných procedur a hurá zpět ke smysluplnější činnosti. Nejen oni si to tak přejí.

Poté, co je Krauz nucen pokračovat v případu sám, dostává se malými krůčky na cestu, po které nikdo nekráčel stovky let a mnozí tak moc chtěli. Chtějí i dnes a udělají cokoliv, aby ochránili své zájmy a odstrašili jiné zvědavce.

Krauz každým ujitým krokem a dalším mrtvým za sebou poznává, že si začal se silami mocnějšími, než si odvažoval kdy představit.

Už je ale příliš pozdě na to otočit se zpět.

Rudý kapitán je mým prvním setkáním s oblíbeným spisovatelem od sousedů. Nemohla jsem si nevšimnout jeho zjevné obliby mezi čtenáři a zakousla se do něj též. A bylo to výborné sousto.

Drsná mluva, zatuchlá atmosféra nevětrané kanceláře a zákony ulice v praxi činily ze zápletky uvěřitelný příběh. Je pravda, že mohl někomu přijít přitažený za vlasy, ale na rovinu, po dočtení knihy doporučuji každému takovému nevěřícímu Tomášovi nastudovat si něco o tajných službách. Každá taková organizace byla ochotná zabíjet nevinné i při honu za králíčkem Azuritem, pokud by pomohl jejich věci.

Vytknout mohu jen mírnou chaotičnost děje. Náhle se stane vše a vyznat se v přátelích, vrazích, mrtvých a utíkajících nebylo vždy snadné. Zpět v ději jsem se ale nevracela. Krauz naštěstí většinu vždy objasní.

Dominik Dán přivedl na svět výbornou detektivku s nezvyklou zápletkou i rozuzlením, snadno pochopitelnou i pro našince a porevolučním prostředím příjemně povědomou. A já si jím ráda nechám zkřížit cestu i v budoucnu.

Komentáře (0)

Přidat komentář