Rozpačité rozplétání zámecké záhady

recenze

Agatha Christie je pro mě snad nejúžasnější spisovatelkou všech dob. Na knížku Tajemství Chimneys jsem se hodně dlouho chystal. Je o dost delší než ostatní knížky Královny zločinu a mě tak napadá, že by úplně klidně mohla být kratší. Většina dialogů a vyprávění je dosti zbytečná. Postavy jsou takové nepřirozené, i se tak chovají. Mám neuvěřitelně smíšené pocity. Rozuzlení je jedno z nejpřekvapivějších, jaké si pro nás Agatha připravila. Ale po přečtení si položíte otázku: Není tohle už dost přitažené za vlasy?
Hlavní postavou je Anthony Cade, kterému jeho přítel Jimmy svěřuje zajímavý úkol. Přinést do Anglie z Jihoafrické republiky paměti hraběte Stylptiče. Jimmymu paměti padly do ruky po hrabětově smrti, zřejmě pro to, že mu jednou náhodou v Paříži zachránil život. Paměti ale nejsou všechno. Od jistého vandráka v Africe dostal balíček vyděračských dopisů, které psala jakási Virginia Revelová a vandrák je používal jako zdroj peněz, které ubohá vydíraná Virginia zasílala. Ty má Anthony doručit pisatelce, která zřejmě pobývá na zámku Chimneys. (Už teď to začíná být trochu překombinované).
Anthonymu jsou při pobytu v hotelu ukradeny vyděračské dopisy italským číšníkem. To ho ale neodradí a navštěvuje onu Virginii v jejím bytě, kde je však nalezena Italova mrtvola.
Teď do toho vstoupím a musím podotknout, že celá záležitost s dopisy a zastřeleným číšníkem zní sice lákavě, ale je to zcela zbytečné, co se týče hlavního příběhu druhé vraždy a následně odhalení pachatele
A to je teprve začátek. Následuje vražda neznámého herzoslovenského hraběte Stanislava, který možná žádným hrabětem nebyl, objevují se tajné chodby, ukradené diamanty a nakonec velmi překvapivé rozuzlení.
Když se ale za příběhem ohlédnu a vše si opět promítnu v hlavě, musím dát 85 %. Nevím, jestli to je pro ostatní plus, ale já velmi vítám detektivky s opravdu nepředvídatelným koncem.

Komentáře (0)