Road trip s vrahem

recenze

Papíroví duchové (2018) / Medvědářka
Road trip s vrahem
Mladá dívka touží po pomstě, protože kdysi byla zabita její sestra a tělo se nikdy nenašlo. Myslí si, že ví, kdo je vrahem, ale ten si nemůže vzpomenout. Carl Louis Feldman žije v pečovatelském domě a díky demenci si na nic nevzpomíná. Nebo možná ano, ale nikdo ho neodhalil ze lži.
Jednoho dne se v domově objeví dívka, která tvrdí, že je jeho dcerou. Chtěla by ho vzít na výlet. Jenže to není jeho dcera, ale dívka hledající pravdu. Jenže nestane se i ona další obětí vraha, který jen svou demenci předstírá?

Papíroví duchové je další zajímavá kniha z nakladatelství Omega. Již dříve jsme se mohli s její autorkou setkat a to v příběhu Černooké Zuzany, která se mi moc líbila. To, že jsem tedy sáhla i po této, bylo naprosto přirozené.
Hned na začátku se seznamuje s dívkou, která je posedlá najít pravdu o smrti své starší sestry. Jednoho dne prostě zmizela a už se nikdy neobjevila. Policie v té době vyšetřovala i další záhadná zmizení, kdy hlavní podezřelí byl uznávaný fotograf Carl Louis Feldman. Nikdo mu ale nic nedokázal a tak byl zproštěn viny. Jako starý muž žije v pečovatelském domě a na nic si nevzpomíná díky demenci, která ho postihla. Jenže je tomu opravdu tak?
Naše hrdinka, kdy její jméno zjistíme až na samém konci, ho začne pravidelně navštěvovat, aby ho přesvědčila, že je jeho ztracenou dcerou. Má s ním své plány. Chce ho vzít na výlet autem, aby zjistila pravdu. Zabil opravdu její sestru nebo je to jen starý nemocný muž, který si opravdu na nic nevzpomíná?
Při jejich cestě se Carl občas chová velmi klidně a ne jako někdo, komu neslouží paměť. Hraje si zde kočka s myší, aby pak zasadila poslední smrtící úder nebo nakonec svou kořist pustí na svobodu? To zjistíme až při čtení.

Příběh se mi líbil. Byl to takový road trip s vrahem, který možná vrahem nebyl.
Hrdinka byla posedlá pravdou a občas mi připadalo, že zbytečně riskuje. Měla to ale vše perfektně vymyšlené. Od falešných dokladů přes půjčená auta, až ke změnám vizáže. Byla připravená na všechno. Tedy aspoň si to myslela.
Carl celou dobu působil jako neškodný blázen, ale i tak jste v duchu věděli, že něco číhá poblíž, jen to čeká na tu správnou příležitost. Teď jen sledovat, jestli ta chvíle přijde.
Díky fotografiím, kterou jsou součástí knihy, příběh působil o dost věrohodněji, než kdyby tam byl pouhý popis. Ostatně fotografie jsou sami o sobě klíčem k příběhu. Jen se správně dívat.

Komentáře (0)

kniha Papíroví duchové recenze