Říkej mu jeho pravým jménem. Říkej mu vrah.

recenze

Lovec očí (2015) / monushka (283 views)
Říkej mu jeho pravým jménem. Říkej mu vrah.
Sebastian Fitzek, německý spisovatel, který mě dostal svou knihou Zaklínač duší a který se díky ní zařadil mezi mé oblíbené spisovatele. Když jsem vloni přečetla jeho další knihu, Sběratel očí, napětím jsem skoro nedýchala a musela jsem uznat, že tento pán umí skvěle psát. A když v dubnu letošního roku vyšla jeho další kniha, Lovec očí, musela jsem si jí co nejdříve přečíst. V tu chvíli mi bylo jedno, že v mé knihovně čeká na přečtení ještě dalších dvacet knížek, Lovec očí byl pro mě v tu chvíli na prvním místě a vše ostatní šlo stranou.

Kniha nezačíná klasickým prologem, jak jsme tomu zvyklí u jiných knih. Tato začíná varováním. A to varování pochází od samotného autora. Spousta autorů by nás nutila do čtení jejich knih, ale Fitzek nás od čtení Lovce očí odrazuje. Určitě to s námi čtenáři myslel dobře, ale kdo by si nechal dobrovolně ujít právě to “zakázané ovoce“?

Lovec očí je volným pokračováním Sběratele očí. Ano, sice není potřeba znát předcházející díl, ale ze své zkušenosti vím, že bych bez předchozí znalosti Sběratele očí byla asi dost zmatená, protože na spoustu věcí z prvního dílu kniha navazuje. Takže za mě rozhodně doporučuji přečíst nejprve Sběratele, ať víte, s kým máte tu čest.

Pachatel se doznal, ale vraždění pokračuje.

V knize se setkáme s postavami, které jsme již měli šanci poznat. Alexander Zorbach, jméno hrdiny ze Sběratele očí. I ten je tu opět s námi a je ještě odvážnější než kdy dřív. Za jakoukoliv cenu chce najít to poslední, co mu ještě v jeho ztroskotaném životě zbylo. Je ochotný riskovat všechno, i svůj vlastní život.

Stejně jako ve Sběrateli očí je i zde člověk, který je posedlý očima. Doktor Zarin Suker, špičkový oční lékař, který se však dostal na druhou stranu - jeho vášní jsou pacientky, kterým ve své soukromé “klinice” odstraní oční víčka, znásilní je a nechá je jít. Je zcela pochopitelné, že oběti následně spáchají sebevraždu. Ale mezi oběťmi se najde i jedna, která si zvolila jinou možnost. Ta je v bezpečí za zamčenými dveřmi. Nebo se jedná jen o klid před velkou bouří?

A právě teď je čas povolat Alinu Gregorievovou, nevidomé “médium”, které má obrovský dar. Alina se setkává s doktorem Sukerem a zjeví se jí obraz jeho budoucí oběti. V tu chvíli však Alina ani za mák netuší, kdo bude další na řadě…

Kolotoč všech událostí se dává do pohybu neuvěřitelným tempem, jedna akce střídá druhou, napětí nepolevuje až do poslední stránky. Jak jsem si, já bláhová, naivně myslela, že už horší člověk než Sběratel očí nemůže být, tak mě Fitzek vyvedl z omylu, Lovec očí je také pěkné kvítko. Teď už zbývá jen jedno, položit si otázku - mohli by mít ti dva něco společného?

“Kolik má Suker pomocníků?”
Toť otázka, na kterou se nám také dostane odpovědi. Ale odpověď pro mě byla šokující, protože v této knize skoro nic není takové, jaké se zdá být na první pohled. A o to větší překvapení nás čeká.

Tuto knihu rozhodně doporučuji všem, kteří hledají nějakou knihu s velkou dávkou odvahy, překvapení a dech beroucích okamžiků. Upřímně se těším na okamžik, až vyjde Fitzekova další kniha, protože tenhle spisovatel mě baví čím dál víc.

Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2015
Počet stran: 384
Překlad: Vítězslav Čížek

Komentáře (0)

kniha Lovec očí recenze