Rezistence

recenze

Rezistence (2012) 4 z 5 / -Endy-
Rezistence

Sci-fi „young-adult“ pro ne úplně vymyté dospívající mozky pokračuje druhým, napínavějším dílem a probouzí ve čtenářích neklidný dojem, že dvojkou teprve všechno skutečně začíná.

V prvním díle jsme si vybudovali představu o společnosti rozdělené do pěti zcela odlišných frakcí, o lidech, kteří mají ideálně myslet pouze způsobem frakce jimi zvolené, a o tom, že existují Divergentní jedinci, kteří způsobů myšlení mají více, a proto mohou být celému systému nebezpeční. A také jsme poznali Tris a Tobiase, dva Neohrožené Divergentní teenagery, kteří v sobě našli spřízněné duše.

Druhý díl všechny tyto vybudované jistoty boří. Výsadní postavení frakcí slábne, lidé začínají pochybovat a zrazovat. Uprostřed chaosu se opět pohybuje oblíbené duo T&T a snaží se…no, o co vlastně? Zničit Sečtělé a jejich simulační sérum? Vybudovat bezfrakční společnost? Nebo vše vrátit do starých kolejí? Možná sami nevědí. A tak se hádají a vyčítají si vzájemnou nedůvěru, zatímco proud událostí unáší další postavy vstříc revoluci o budoucnost „oplocené“ společnosti.

Rezistence jakožto druhý díl nabízí možnost, že jde o něco víc než o drama dvou zamilovaných Divergentů. Jasně, je třeba stále brát ohledy na přednostní cílovou skupinu čtenářů, ale také je možné rozšířit jejich úhel pohledu tím, že si citové výlevy svých oblíbených společenských vyvrhelů začlení do kontextu politiky rozpadající se společnosti, která především zastává hlavní roli tohoto dílu trilogie.

Komentáře (0)

Přidat komentář