RECENZE – série Květy z půdy

recenze

K pentalogii Květy z půdy (série sestává z knih Květy z půdy, Lístky ve větru, Vykoupení ohněm, Setba minulosti a Zahrada stínů) jsem se dostala na doporučení z této skupinky. Jako matka tří dětí jsem se bála, jak budu čtení zvládat, a opravdu to místy bylo na hození knihy do kouta… ale začněme od začátku.
Nutno říct, že kdybych viděla jen obálku (respektive obálky), nikdy by mě nenapadlo knihu vzít do ruky. Něco tak kýčovitého se hned tak nevidí a evokuje to tu nejčervenější červenou knihovnu, kterou si umíte vůbec představit. ALE – ono se o červenou knihovnu nejedná.
Sourozenci Christopher, Cathy a dvojčata Cory a Carrie žijí šťastně a spokojeně s rodiči, dokud je o tatínka nepřipraví autonehoda. Jejich matka, zvyklá spoléhat se na manžela a naprosto neschopná postarat se a uživit děti sama, se rozhodne prosit o odpuštění své despotické bohaté rodiče a vrátit se do jejich domu. Jenže to má háček. Její otec Malcolm o jejích dětech neví, a kdyby věděl, nikdy by jí neodpustil…
Tím se začíná psát osud ubohých dětí, zavřených na půdě, kde strávily čtyři roky. Místy je to čtení opravdu kruté. Babička Olivie jim nosí jídlo, maminka dárky a hry, skoro by se zdálo, že jim nic nechybí – kromě svobody. Slunce a čerstvého vzduchu. A hlavně lásky.
Není to pěkný příběh, a nemá šťastný konec. Je to o tom, jak strašlivě dokáže nenormální dětství pokřivit charakter dospělého člověka – ať už jde o celoživotní touhu po pomstě (Cathy), patologické vnímání sestry jako milostného objektu (Chris) nebo pocit, že jste zrůda, nehodná lásky (Carrie).
Osobně mi ten vztah Cathy a Chrise přišel dost neuvěřitelný. Ale co my víme, co s dospívajícím člověkem dokáže udělat čtyřleté vězení? Vadilo mi, že šli obrazně řečeno přes mrtvoly, což mělo za následek i psychický stav Cathyiných dětí a jejich zvláštní vztahy. Dalo by se říct, že na konci čtvrtého dílu jsou všichni šťastní a smíření – ale dá se tomu vůbec věřit? Mně se to nezdálo.
Pátý, nebo spíš nultý, díl byl pro mě příjemným bonusem – po jeho přečtení se dalo lépe pochopit tvrdé jednání babičky, která se z milé a rozumné dívky stala stařenou s kamenným srdcem, hledající útěchu ve víře v Boha, který ztrestá každý hřích. Nedokázala jsem jí odpustit, ale trochu lépe jsem ji pochopila. Neboť rodinné vztahy mohou za všechno – a to je přesně to, o čem tato série je. Pokud máte rádi rodinné ságy, komplikované charaktery a nebojíte se nějakých těch slz, doporučuji vřele sérii si přečíst. Já si ji ve své knihovně nechám. I když nevylučuji, že ji možná vyměním za verzi s hezčími obálkami :)
Recenze dopsána, tak teď jdu milovat své děti ještě o něco víc. Na čerstvém vzduchu.

Komentáře (0)