Recenze: Kmotr

recenze Kmotr (2017)

Recenze: Kmotr
Nabídka, která se neodmítá...

Příběh začíná v soudní síni, kde jsou podmínečně propuštěni dva mladíci, kteří se pokusily znásilnit jednu dívku a pak ji následně brutálně zbili. Otec dívky Amerigo Bonasera věřil v zákon a ten ho zklamal, proto jde pro pomoc k donu Corleonovi...
Mnoho lidí chodí pro pomoc či pro radu právě k donu Corleonovi, který je vždy ochotný a svůj slib dodržuje.
Jednoho dne však famiglia Corleonů odmítne obchod s drogami a tím se rozpoutá válka pěti mafiánských famigliích.
Nejmladší syn dona Corleona Michael, který nikdy nechtěl mít se svou rodinou nic společného je vtažen do krvavé války...

Don k němu vážně vzhlédl. Bonasera, obličej celý zrudlý, na něho upíral oči bez jediného mrknutí.
Nakonec don řekl: "To udělat nemůžu. Dáváte se moc strhnout."
Bonasera hlasitě a jasně pravil: "Zaplatím vám každou částku, o jakou si řeknete."
Jak to Hagen uslyšel, trhl nervozně hlavou. Sonny se otočil od okna, aby konečně na vlastní oči viděl, co se v pokoji děje, zkřížil přitom paže a sarkasticky se usmál.
Don Corleone se za stolem vztyčil. Na obličeji měl stále ještě lhostejný výraz, ale z hlasu mu čišel hrobový chlad. "My dva se už známe mnoho let," pravil k majiteli pohřebního ústavu. "Ale do dnešního dne jste mě nikdy nepřišel žádat o radu nebo o pomoc. Už si ani nevzpomínám, kdy jste mě naposled pozval do svého domu na kávu, ačkoli má žena je kmotrou vašeho jediného dítěte. Buďme k sobě upřímní. Pohrdal jste mým přátelstvím. Bál jste se být něčím zavázaný.
Bonasera zamumlal: "Nechtěl jsem se dostat do nepříjemností."

Jak tato kniha tak i filmová adaptace od F. F. Coppola patří k mistrovským dílům a zcela zaslouženě. Čtenář prožije na vlastní kůži mafiánskou válku, seznámí se s
nelítostnými pravidly podsvětí a zjistí, že zákon není nadevše.
Příběh je zajímavý a hlavně napínavý, postavy výborně promyšlené. Každý charakter je v něčem jedinečný. Nejzajímavější postava je však nejspíš samotný don Corleone. Je to postava tajemná, ochotná a geniální. Styl psaní je také vynikající. Část, která se odehrává v kolébce mafie v Sicílii vás potěší hlavně úchvatným popisem krajiny.
Dozvídáte se i co znamenají jednotlivé pojmy jako například: omerta, consiglieri, caporegimo...
To, co mě na knize trochu vadilo byly pasáže s kmotřencem dona Corleona Johnym Fontanem. Johny Fontane byl slavný herec a zpěvák, ale poté co měl problémy se svým hlasem začala jeho kariéra chřadnout. Tyto části, bohužel mohly i nudit.
Jako další zápor by se mohl považovat třeba neustále se opakující výrazy: pistolník, projev úcty, dostat se někomu na kobylku...

"Víš, nemůžu si vzpomenout, že by mě kdy byl uhodil. Nebo Sonnyho. Nebo Freddieho. A na Connii, na tu se samozřejmě nikdy ani nerozkřikl. A pověz mi pravdu, Tome, kolik lidí myslíš, že don zabil nebo dal zabít?"
Hagen se odvrátil. "Povím ti, co ses od něho nenaučil: mluvit tak, jak mluvíš ty!
Jsou věci, které je třeba udělat, a člověk je udělá a nikdy o nich nemluví. Nesnaží se je nějak ospravedlnit. Člověk je prostě udělá. Pak na ně zapomene."
Michael se zamračil. Pak se ho tiše zeptal: "Jsi jako consigliori přesvědčený, že pro dona a naši famiglii je nebezpečné nechat Sollozza naživu?"
"Ano."
"Dobrá. Tak ho tedy musím zabít."

I když by se dalo na knize najít nějaké "menší" zápory, nachází se zde mnoho "větších" kladů. Kmotr je úchvatný! Prostě klasika, která neomrzí.
Již zmíněný film od F. F. Coppola rozhodně knize nedělá ostudu. Tak by měla vypadat každá filmová adaptace podle knihy!
Pokud už vás nebaví nové knihy, které vycházejí a s kvalitou...no zrovna ne uspokojující, tak sáhněte po Kmotrovi.

autor: Nikolas0311 · 13. ledna v 14:17 · přečteno 200x

Komentáře (0)