RC: Nebe je všude

recenze

Upřímně, tohle jsem nečekala. Myslela jsem si, že to bude nějaký průměrný románek, ale mýlila jsem se. Ze začátku jsem měla sice trochu pochybnosti, že to bude kdoví jak divné, jenže nebylo. Uvědomila jsem si asi až po polovině knihy, že se od čtení nemohu odtrhnout. Četla jsem vlastně vždy, když jsem mohla a stránky utíkaly opravdu rychle.
Musím však podotknout, že jsem stále čekala na nějaký rozjezd, na něco napínavého, bohužel jsem se toho nedočkala. Tahle kniha je vyloženě oddechová a nesmíte od ní čekat nějakou akci nebo napětí. Je to příběh dívky, který by mohl být klidně pravdivý. Dá se říct, že je to takový obyčejný děj, jenže to zpracování je úžasné.

Styl psaní autorky je skvělý. Jak už jsem psala, kniha nemá žádnou zajímavou nebo viditelnou zápletku, ale přesto je to velice čtivé. Kvůli téhle knize jsem ochotně zahodila všechnu práci a četla - odpočívala. Jandy musí být sama o sobě moc dobrý člověk, ona se totiž dokázala vžít do kůže dívky, která žije jen s babičkou a strýcem, protože její máma jí opustila v jednom roce a teď jí ještě umřela sestra.
Lennie psala své vzpomínky na papíry a různě je schovávala. V knize to bylo nádherně zpracované, ale jediné, co mě štvalo bylo, že psala téměř nečitelně. Celá kniha je vlastně prokládaná jejími rukopisy, jenže nějaké úryvky třeba nejdou vůbec přečíst.

Postavy jsou hodně dobře propracované. Jako by autorka psala o skutečných lidech, které zná.
Lennie je hlavní postava této knihy. Není moc silná, ale na problémy dokáže zapomenout, i když to něco stojí. Nebyla mi moc sympatická, ale nevadila mi.
Její babičku jsem měla naopak hodně ráda. Byla milá a strašně obětavá. Říkala jsem si, že bych takovou babičku také chtěla.
Joe mi připadal strašně bláznivý, možná až přehnaně. Pořád se usmíval a podle toho, jak to bylo v knize popsáno, tak pořád a jako šílenec. Nemohu tvrdit, že mi nějak vadil, ale nezamilovala jsem si ho.

Knížka to je sama o sobě hrozně milá, avšak ukazuje život i v té horší stránce. Občas jsem se u čtení musela zamyslet, vžít se do kůže Lennie, abych pochopila, proč se chová tak strašně sobecky, ale ona k tomu skutečně důvod měla. Jen je v tom to poučení, že bychom nikdy neměli zapomínat na naše nejbližší.

Abych to shrnula: Tahle kniha se líbila i mé mamce (je jí 46) a mě coby 14ti leté holce se líbila moc. Myslím, že je to čtení pro všechny věkové kategorie, nijak bych to nerozlišovala. Je to i trochu psychologické, ale každý v tom asi vidí něco jiného. Jediné, co mohu vytknout je to, že jsem nemohla přečíst ty rukopisy a také možná malinko ten děj... Nebyla tam žádná zápletka, ale oddechové čtení to je prostě úžasné! Mohu jen doporučit.

Komentáře (0)